Politika

Pozměňovací návrh

Podaná ruka poškozeným trestnou činností

Tento týden jsem na jednání ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny prosadil pozměňovací návrh, který má za cíl zlepšit uspokojení majetkových nároků osob poškozených trestným činem. Podařilo se mi tak ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti napravit nežádoucí stav, kdy se od ledna 2018 začaly vyplácet majetkové trestní sankce jen těm poškozeným, jejichž nárok byl zachycen v odsuzujícím rozsudku. V minulém volebním období sněmovny totiž možnost výplaty ze zákona omylem vypadla pro nároky z tzv. trestních příkazů.

Chyba se stala v roce 2016 v důsledku velkého množství pozměňovacích návrhů k původnímu  zákonu o použití peněžních prostředků (zákon č. 59/2017 Sb.). Před vydáním tohoto zákona mohli poškození svůj majetkový nárok z trestního řízení vymáhat pouze exekučně v civilním řízení. Od ledna 2018 se peněžní prostředky získané výkonem majetkové sankce a zpeněžením věcí propadlých nebo zabraných  neodvedou do státního rozpočtu, ale na zvláštní účet ministerstva spravedlnosti. Z něj pak na žádost ministerstvo uspokojuje nároky poškozených, a to vždy zcela nebo zčásti podle výše peněžních prostředků získaných z majetkových trestních sankcí uložených v daném konkrétním trestním řízení. Nechtěně však  došlo k zúžení rozsahu působnosti tohoto zákona tak, že se podle něj nepostupuje v případě majetkových trestních sankcí uložených trestním příkazem.

Smyslem mého pozměňovacího návrhu je narovnání postavení a možností všech poškozených, bez ohledu na to, zda v jejich konkrétním případě bylo rozhodnuto rozsudkem nebo trestním příkazem. Chci prosadit, aby bylo možné uspokojovat i majetkové nároky poškozených tam, kde bylo rozhodnuto trestním příkazem. Vždyť majetkové trestní sankce jsou právě trestními příkazy ukládány až v 70 % všech případů. Statistika říká, že například v roce 2016 bylo uloženo celkem 5 193 peněžitých trestů, z toho trestním příkazem 3 686, tedy skoro 71 %. Je třeba dodat, že můj pozměňovací návrh nepřináší žádné významné nové finanční dopady nad rámec těch, které byly v minulých letech dohodnuty při přípravě vládního návrhu zákona č. 59/2017 Sb. a se kterými se kalkulovalo při přípravě státního rozpočtu na rok 2018.

Podle zkušeností se v České republice jako nejpalčivější jeví být potřeba zlepšit uspokojování konkrétních majetkových nároků poškozených. Vedle výše uvedeného zákona byl k obecné podpoře a pomoci obětem trestné činnosti již přijat zákon o obětech trestné činnosti. Využití výnosů z majetkových trestních sankcí je proto nyní zacíleno na konkrétní majetkové nároky konkrétních osob poškozených trestným činem. Věřím, že můj pozměňovací návrh přijatý ústavně právním výborem najde podporu i na plénu sněmovny a že bude podanou rukou tisícům každoročně trestnou činností poškozených osob.

Politika

Zahraniční výbor

Agenda zahraničního výboru je závislá na zahraniční politice státu. Pokud jde o legislativní činnost, zabývá se výbor jen zákony s cizím prvkem. Hlavní činností je jednání o souhlasu s mezinárodními smlouvami. Je garantem všech zahraničních smluv bez ohledu na jejich věcný obsah. Výbor rovněž projednává příslušné kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu a státního závěrečného účtu. Výbor kontinuálně sleduje i jednotlivá témata zahraniční politiky EU.

Zahraniční výbor udržuje kontakty s partnerskými výbory v Evropě i ve světě a reprezentuje parlamentní dimenzi zahraniční politiky České republiky. Přijímá také nové designované velvyslance  České republiky.

V rámci zasedání zahraničního výboru jsem možnost zúčastnit se velmi zajímavých debat a diskuzí týkajících se např.

Extradičního řízení v případu Sáliha Muslima za účasti prezidenta Policie ČR, zástupců BIS a UZIS. Velmi zajímavá byla rovněž debata týkající se aktuální politické situace na Slovensku za účasti velvyslance Slovenské republiky v ČR pana Petera Weisse.

V rámci zasedání ZAV jsme navštívili zámek Štiřín, kde se konala panelová diskuze o aktuálním zahraničně politickém dění, stuaci v Turecku a zadržení Sálima Muslima, ekonomické diplomacii a ekonomické a rozvojové spolupráci s mimoevropskými a rozvojovými zeměmi. Kromě členů ZAV se diskuze zúčastnili pan ministr zahraniční věcí Martin Stropnický a odborní náměstci ministra MZV pan JUDr. Smolek a Ing. Martin Tlapa.

Mezi nejzajímavější patřilo setkání s velvyslancem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska p.J.E.Nick Archera, který nám podal informace o aktuálním vývoji v kauze Sergeje Skripala a ve vztazích Velké Británie k Ruské federaci.

O práci v ústavně- právním výboru se dozvíte zde.

Politika

Ústavně- právní výbor

Ústavně-právní výbor se řadí mezi nejdůležitější výbory zřizované Poslaneckou sněmovnou. Projednává zákony k nímž má zákonodárnou iniciativu za vládu, Ministerstvo spravedlnosti. Nejvýznamnější zákonodárnou oblastí je projednávání ústavních zákonů. Dále se výbor zabývá revizemi občanského práva, trestního práva hmotného i procesního.  Další oblastí jsou úpravy obchodního práva a institucionálního zajištění soudnictví a veřejné žaloby a zákony týkající se exekucí. V rámci rozpočtové činnosti projednává návrhy rozpočtu a státního závěrečného účtu kapitol Ministerstva spravedlnosti, Ústavního soudu a Ústavu pro studium totalitních režimů. Práce v ústavně-právním výboru je velmi různorodá a náročná, neboť cca. 70% zákonů, nebo pozměňovacích návrhů je delegována k projednání v ÚPV.

Jen pro informaci, na ÚPV, který se bude konat 28.3. bude nutno projednat asi 10 různých návrhů zákonů buď od poslanců, nebo vlády ČR. Mezi nejzajímavější bude určitě patřit projednávání zákona, kterým se se mění zákon o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi – zdanění církevních restitucí a dále změna zákona o Kanceláři prezidenta republiky.

Na tomto zasedání ÚPV budu i já předkládat svůj pozměňovací návrh k zákonu č.59/2017 Sb. Můj pozměňovací návrh má za cíl zlepšit uspokojení majetkových nároků osob poškozených trestným činem. Smyslem mého pozměňovacího návrhu je to, aby bylo možno uspokojovat i majetkové návrhy poškozených tam, kde bylo rozhodnuto „pouhým trestním“ příkazem, k čemuž v dnešní době dochází cca. v 70% případů.

Určitě Vás budu informovat, jak dopadl můj pozměňovací návrh, protože jeho schválení by znamenalo velkou pomoc obětem trestních činů s majetkovou újmou, kde došlo k rozhodnutí trestním příkazem.

Jestli se chcete dozvědět o práci v zahraničním výboru klikněte zde

Politika

Mé pocity z inaugurace

Dne 8. 3. 2018 jsem se zúčastnil společného zasedání obou komor Parlamentu ČR konané u příležitosti inaugurace prezidenta ČR  Miloše Zemana.

Vznešená atmosféra v opravdu nádherných prostorách Vladislavského a po té Španělského sálu byla bohužel narušena předem připraveným předčasným odchodem paní poslankyně Němcové z ODS a následně dalšími poslanci a senátory TOP 09 v průběhu inauguračního projevu prezidenta ČR.

Co k tomu říci? Když opomenu skutečnost, že odešli v „pracovní době“ tak mne zaráží zejména to, že tito poslanci tzv. Demokratického bloku, kteří se neustále ohánějí demokracií, nejsou schopni demokraticky vyslechnout inaugurační projev hlavy státu, byť se s jeho obsahem jakkoliv neztotožňují.   

Já osobně to vůbec za projev odvahy nepovažuji. Naopak, za mne je to projev neslušnosti a neúcty k vlastnímu státu.