V rámci 6. a 7. schůze Poslanecké sněmovny se projednala celá řada návrhů zákonů, smluv a pozměňovacích návrhů k jednotlivým zákonům.  Zákony byly projednávány v rámci legislativního procesu v prvním čtení s přikázáním do jednotlivých garančních výborů k dalšímu projednání, v druhém čtení a následně byly projednány i zákony v posledním tzv. třetím čtení, kde jsou zákony finálně schvalovány.

Z důvodu blokací jednání schůze Sněmovny stranami Demokratického bloku se v rámci 7. schůze Poslanecké sněmovny nepodařilo všechny zákony projednat a schválit, takže 7. schůze pokračovala i v tzv. variabilním týdnu od 19. 3- 25. 3. v rámci kterého se program 7. schůze Poslanecké sněmovny dokončil.

Rád bych se zde pozastavil u některých zákonů, které se projednávaly ve třetím čtení

Zákon o EET týkající se náběhu a pravidel pro 3. a 4. vlnu navržený ministerstvem financí nám bohužel jen o několik hlasů neprošel. Paní ministryně financí Schillerová připravuje další návrh, který určitě prosadíme, protože se jedná o nosný bod našeho volebního programu.

Daňový řád EU – DAC 5  -  tento zákon vyvolal celou řadu emocí jak při projednávání v rámci jednotlivých čtení v PS, tak i při diskuzích v garančních výborech.

Jedná se o implementaci směrnice EU do zákonné legislativy ČR. Největší diskuze v rámci schvalovacího procesu tohoto zákona   byla k pozměňovacímu návrhu poslance Pirátské strany Jakuba Michálka, který by mohl vést k prolomení mlčenlivosti advokátů a notářů, což bylo právě ze strany notářské a advokátní komory nejvíce kritizováno.  Při eventuálním schválení navržené podoby zákona byla opozice připravena podat stížnost u Ústavního soudu.

Po dlouhých debatách a diskuzích byla schválena varianta DAC5 navržená ústavně-právním výborem, která neobsahovala pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka, naplnila ale implementační povinnost EU a byla v této podobě akceptována i ze strany ministerstva financí.

Musím se pozastavit ještě u jednoho zákona a to u zákona o střetu zájmů č.159/2006 a jeho novele č.14/2017, která nabyla účinnost k 1. 9. 2017, a ke kterému je nyní podávána celá řada pozměňovacích návrhů zejména ze strany poslanců KDU-ČSL a STAN

Novelizace tohoto zákona je veřejnosti známa spíše jako „lex Babiš“, a ve své podstatě znamená podání kompletního majetkového přiznání, často označovaného jako „majetkový striptýz“ do registru oznámení jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti a to všemi veřejnými funkcionáři ke dni jejich zvolení do funkce. Nahlížení do registru oznámení je možné prostřednictvím veřejné datové sítě, je bezplatné a může do něj nahlížet každý občan ČR v rozsahu stanoveném tímto zákonem.    

V loňském roce v Poslanecké sněmovně pro tuto novelu zákona hlasovali poslanci všech politických stran s výjimkou poslanců Hnutí ANO, kteří novelu zákona o střetu zájmu nechválili. 

Novela zákona samozřejmě okamžitě vyvolala velký odpor u veřejných funkcionářů zejména na komunální úrovni – uvolnění zastupitelé, neuvolnění starostové, místostarostové a radní. Důsledky schválení této novely se stávají palčivými zejména nyní před blížícími se komunálními volbami. Spousta starostů, místostarostů, radních a zastupitelů zejména v malých obcích a městech nechce kandidovat, neboť dostupnost informací o jejich majetkových poměrech může často  vyústit do osobních a sousedských rovin a může vést k zášti, vyloučena nejsou ani anonymní udání.

Je nyní velmi zajímavé sledovat, jak zejména zástupci STAN a KDU-ČSL, ti kteří tuto novelu v roce 2017 schválili, se v rámci svých pozměňovacích návrhů zaštiťují  možnými problémy při sestavování kandidátek do komunálních voleb.

Ptám se tedy. Kde byli při schvalování dané novely? Určitě museli velmi dobře vědět, do jaké hloubky novela zákona o střetu zájmů jde, a přesto ji schválili. Kdyby takto uvažovali, nemusela by Poslanecká sněmovna znovu plýtvat časem a penězi daňových poplatníků nad změnou zákona, který není v platnosti ani půl roku.

Je více než zřejmé, že tento zákon nebyl schválen v obecném zájmu, nýbrž účelově pro jednotlivost a proti jednotlivci.

JS