Poslanecká sněmovna pokračovala svou 15. schůzí, která byla svolána na 14. června a měla navržený bod jednání  -  Připravované omezení podpory bydlení ze strany MPSV

Tuto mimořádnou schůzí svolala opozice, avšak z důvodu, že návrh tohoto zákona ještě neprošel vládní legislativou, kde by doznal určitě změn, nemělo smysl jej projednávat na plénu Sněmovny a program schůze nebyl schválen. Tímto byla 15. schůze PS ukončena.

16. schůze Poslanecké sněmovny proběhla ve dnech 26. června až 10. července

V rámci prvního čtení byla přikázána garančním výborům řada návrhů zákonů. Za zmínku stojí vládní zákon o právu autorském a o právech souvisejících s autorským právem, návrhy zákonů o referendu z dílen poslanců SPD, KSČM a ČSSD,

V rámci 1. čtení však byly i některé návrhy zamítnuty – zákon o výběru osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a ve vlastnické politice státu, který vzešel z dílny Pirátské strany.

Mně osobně se rovněž podařilo jako zpravodaji sněmovny zamítnout v prvním čtení zákon o  volbách  do krajských zastupitelstev z dílny poslanců STAN, který byl charakterizován značnou účelovostí a nesystémovostí.

Ze zákonů, které byly ukončeny v rámci druhého čtení a propuštěny do čtení třetího stojí za zmínku zejména návrhy zákonů o pomoci v hmotné nouzi, senátní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

V rámci třetího čtení byl schválen důležitý zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, který bude následně schvalovat Senát. Dále to byl vládní návrh zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

V rámci třetího čtení byla na chválení připravena řada dalších zákonů, které však nemohly být schváleny z časových důvodu, protože někteří z poslanců nedodržují jednací řád Sněmovny a pletou si třetí čtení s druhým čtením a to za akceptace předsedajícího schůze.

Další schůze Sněmovny byla stanovena na 11. a 12. července, kdy byly na programu interpelace členů vlády a dále nejdůležitější bod – Žádost vlády ČR o vyslovení důvěry (více zde).

Zákon o volbách do zastupitelstev krajů č. 130/2000 Sb.

K výše uvedenému zákonu podala skupina poslanců STAN návrh novely, pro který jsem byl určen jako garant klubu i zpravodaj Sněmovny.

Předkladatelé chtěli vyřešit otázky, které vyvstaly po předloňských volbách ohledně slučitelnosti výkonu funkce člena zastupitelstva kraje s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním

Řešení, které navrhovatelé do sněmovny přinesli, bylo ale dle mého názoru nesystémové. Existují-li pochyby o právní úpravě neslučitelnosti funkcí, není možné je řešit tím, že se jeden z důvodů neslučitelnosti ze zákona jednoduše odstraní. Návrh tak v podstatě rozšiřoval možnosti souběhu významných veřejných funkcí.

Kdybychom předložený návrh schválili, byla by úprava neslučitelnosti funkce krajského zastupitele s některými funkcemi ve státní správě ponechána jen na zákonu o státní službě. Ten ale souběh funkcí zapovídá pouze u uvolněných členů zastupitelstva a pouze u osob podléhajících režimu zákona o státní službě.

Návrh poslanců STAN byl ale založen na předpokladu, že existují dva právní výklady neslučitelnosti.

Jeden právní výklad – jehož jsem zastáncem – vychází z toho, že právní úprava obsažená v zákoně o volbách do zastupitelstev krajů a v zákoně o státní službě je kompatibilní, a lze ji tedy vykládat ve vzájemném souladu.

Druhý právní výklad, na kterém staví navrhovatelé, dovozuje, že úprava neslučitelnosti ve služebním zákoně má přednost před úpravou v zákoně o volbách do krajských zastupitelstev, a to z titulu, že služební zákon je normou pozdější.

Přijetí navrhované právní úpravy by mimo jiné znamenalo, že bychom nově k výkonu funkce neuvolněného člena krajského zastupitelstva připustili:

1. Osoby vykonávající státní službu na místech vedoucích služebních úřadů, které jsou ústředními správními úřady nebo úřady s celostátní působností, na služebních místech náměstků pro řízení sekce nebo ředitelů sekce.
2. Osoby s funkcí náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu nebo úřadu s celostátní působností, která není vykovávána ve služebním poměru.

Tyto důsledky jsou v rozporu se zásadami, na kterých je státní služby postavena. V konečném důsledku by návrh vedl i k disproporci ve vztahu k zachovanému omezení pro osoby působící v ostatních správních úřadech, jakož i ke zvýšení politizace ve státní správě.

Jelikož od prvopočátku byl tento pozměňovací návrh charakterizován značnou účelovostí a nesystematičností,  podal jsem při jeho projednávání dne 27. 6. na 16. schůzi Poslanecké sněmovny návrh na zamítnutí v prvním čtení, což bylo značnou většinou přítomných poslanců schváleno.

Je to další ze zákonů, u kterých se mi podařilo prosadit jeho zrušení v prvním čtení. Jsem tomu velmi rád, neboť opravdu nejsem zastáncem zaplevelování našeho právního řádu účelovými a nesystémovými zákony. Osobně zastávám názor, že každý zrušený zákon je dobrý zákon.

Dne 7 .června 2018 se konala 19. schůze ústavně právního výboru.

Mezi nejzajímavější projednávaná témata patřily:

1. Vládní návrh zákona týkající se změn v trestním zákoníku
2. Návrh zákona o změně zákona o Kanceláři prezidenta republiky – druhé čtení. Zde je nutno konstatovat, že tento velmi účelový zákon z dílny poslanců STAN byl ve třetím čtení Sněmovnou zamítnut.
3. Vládní návrh zákona, kterým se mění volební zákony a soudní řád – po druhém čtení. K původnímu zákonu, který řešil pouze technikálie – úprava kandidátních listin, bylo podáno několik pozměňovacích zákonů z dílny KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, na základě kterých, chtějí navrhovatelé kompletně změnit volební systém a stávající volební zákon. Jedná se o typické „přílepky k zákonům“, které řeší úplně jiné věci. Chápu obavy poslanců z uvedených stran, že by se v příštích volbách nemuseli dostat nad 5% hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, nicméně si myslím, že pokud bude vůle Poslanecké sněmovny o změně volebního zákona jednat, má to být otevřená ucelená a zejména odborná debata – jedná se o zásah do ústavního práva – napříč celým politickým spektrem. Změny zákonů v takovém to rozsahu a s takovým dopadem opravdu nelze řešit pouhými přílepky k zákonům. Osobně si myslím, že ve třetím čtení ve Sněmovně tyto pozměňovací návrhy neprojdou.
4. Na programu schůze měl být ještě Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony o přijetí zákona o zpracování osobních údajů – GDPR, ale s ohledem na rozsah projednávání a spoustu pozměňovacích návrhů bylo odsouhlaseno, že tento bod bude předmětem samostatného jednání ÚPV a to 12. 6. 2018

Pokud byste měli zájem o bližší informace k některému z projednávaných bodů, můžete mne kontaktovat na mých internetových stránkách.

JS