Ve 40. týdnu zasedala Poslanecká sněmovna především v úterý 2. 10. a ve středu 3. 10.. Jednalo se například o čínském léčitelství nebo o hlasování Evropského parlamentu  o Maďarsku. Více se dočtete níže. 

Sněmovna se ve středu 3. října shodla na tom, že čínské léčitelství by nemělo být vyučováno na českých vysokých školách. „Schválení této senátní novely zákona (o nelékařských zdravotnických povoláních (sněmovní tisk 105) neznamená, že tradiční čínská medicína bude na území ČR zakázána. Toto se týká vzdělávání,” doplnil v debatě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ministerstvo by nově mělo připravit tzv. zákon o léčitelství, který by nastavil podmínky pro alternativní druhy medicíny, jako je čínská medicína, urinotearpie nebo akupunktura. Česká lékařská společnost JEP, Česká lékařská komora i všichni děkani lékařských fakult jednomyslně konstatovali, že považují tradiční čínskou medicínu za pouhé léčitelství, a trvají na stanovisku, že léčitelství, ať již vychází z jakýchkoliv tradic, není zdravotnickým povoláním.

Sněmovna také schválila novou úpravu úhrad zdravotnických prostředků. Bez této novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (sněmovní tisk 199) by lidé za spoluúčast při pořizování pomůcek ročně vydali zhruba o miliardu korun navíc. V rámci novely bylo schválena mimo jiné i zavedení roční hranice 500 korun na doplatky za léky i pro invalidní důchodce a osoby s invaliditou III. stupně. Nyní tento limit platí pro seniory starší 70 let. Opatření by mělo začít platit od roku 2020.

V úterý 2. října Sněmovna svým usnesením označila za "chybné a nešťastné" hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem kvůli údajnému vážnému ohrožení unijních hodnot. Návrh poslance ODS Jana Skopečka v přesném znění:  "Poslanecká sněmovna považuje za chybné a nešťastné hlasování Evropského parlamentu proti suverénnímu státu Maďarsko, ve smyslu aktivace článku 7 Lisabonské smlouvy. Tento postup jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie," poslankyně a poslanci většinou 97 hlasů přijali spolu s dalšími usneseními na závěr debaty o víceletém finančním rámci Evropské unie na léta 2021 až 2027. V nich Sněmovna odmítá zavádění nových zdrojů financování dlouhodobého rozpočtu EU a současně doporučuje, aby dodatečné možnosti financování rozpočtu Evropské unie byly hledány v rámci stávajícího nastavení prostřednictvím úspor v provozu a optimalizace rozpočtů institucí Evropské unie.

 Začátek jednání v pátek 21. září patřil senátnímu návrhu na novelu zákona o sociálních službách a poté program pokračoval dalšími body podle schváleného pořadu 19. schůze.

Ve středu 19.9. dopoledne byla schválena novela trestního zákoníku (tisk 79) a novela zákona o ochranných známkách (tisk 168).

Sněmovna pak tentýž den večer po více než pětihodinové přijala usnesení k informaci vlády o postoji České republiky ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících:

Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí informaci ministra vnitra a ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka o postoji ČR ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících;

II. žádá vládu, aby do 15. 11. 2018 předložila Poslanecké sněmovně stanovisko vlády, se kterým se zástupce ČR zúčastní jednání o přijetí globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci ve dnech 10.  a 11. prosince 2018 v Marrákeši;

III. připomíná potřebu efektivního řešení nelegální migrace, zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémů, které k nelegální migraci vedou.

Čtvrtek byl tradičně hlavně ve znamení interpelací.

Znovu se celá Sněmovna sejde opět 23. 10.