Osobní

Rok za mnou v regionu

Po minulém,  náročném výborovém týdnu a hlasování o nedůvěře vládě je tu opět poslanecký týden a s ním spojené výjezdy za starosty do regionu.  Práce pro region je nedílnou a velmi důležitou součástí mé poslanecké práce a navíc mne velmi baví a naplňuje.  Po sněmovním "matrixu" se dostávám do kontaktu s realitou každodenního života a prací  starostů jednotlivých obcí a měst, ale rovněž představitelů největších a nejúspěšnějších firem novojičínského regionu.
Za svůj první rok práce v Poslanecké sněmovně jsem se již osobně navštívil 32 starostů měst a obcí a 8  firem. a mohu jen potvrdit, že se jedná o nesmírně náročnou práci, které si velmi vážím a pokud to bude v mých silách vždy rád pomohu.
Takže už se těším do:
Bílovec
Slatina
Mankovice
Bernartice nad Odrou
Příbor
Politika

Ohlédnutí za 23. schůzí

Dne 23.11. se uskutečnila 23.schůze Poslanecké sněmovny, kterou svolaly opoziční strany tzv. "demokratického bloku" a jejímž jediným bodem bylo vyjádření nedůvěry stávající vládě ČR. Výsledky hlasování, jakož i samotný průběh schůze si můžete najít ve výše uvedeném odkazu.
Pár osobních poznámek:
I když opozici muselo být od počátku jasné jak toto hlasování dopadne s tím že nemají potřebný počet 101 hlasů, přece jen toto "divadýlko pro kamery a tisk" svolali tak, aby mohli prezentovat své místy až nechutné a nemístné útoky vůči premiérovi a celé vládě.
Takže místo smysluplné práce na zákonech pro občany ČR opět pouze populistické divadlo ze strany "demobloku", který takto činí  v podstatě od začátku fungování nově zvolené sněmovny.  Činí tak záměrně, protože  politici těchto tradičních stran se spoléhají na to, že občané zapomněli na jejich  prohřešky a kauzy z doby, kdy byly tyto strany u moci. Já si osobně myslím, že voliči nezapomněli o čemž svědčí i v posledních průzkumech zveřejněné výsledky hnutí ANO při případných nových volbách do PS ČR.
zdroj fotografie: psp.cz
Politika

Listopadový výborový týden

Týden od 19.11..23.11. byl výborový týden a nesl se v duch projednávání jednotlivých kapitol  návrhu Státního rozpočtu ČR pro rok 2019 v rámci příslušných odborných výborů a podvýborů.
Dne 22.11. jsem se zúčastnil jednání finančního podvýboru ÚPV jehož úkolem bylo projednat a doporučit ke schválení ÚPV jednotlivé kapitoly návrhu Státního rozpočtu  týkající se rozpočtu Ministerstva spravedlnosti a to kapitol - Ústavní soud, Ústav pro studium totalitních režimů, a Ministerstvo spravedlnosti. Své návrhy předkládali a obhajovali zástupci výše uvedených resortů. Návrhy byly podrobně projednány a doporučeny ke schválení Ústavně právnímu výboru, který je na své návazné 30. schůzi schválil a doporučil ke schválení Parlamentu ČR v rámci celkového projednávání návrhu Státního rozpočtu pro rok 2019
22.11. se také konala 21.schůže Zahraničního výboru, která měla rovněž na programu projednání a schválení návrhu Státního rozpočtu pro rok 2019 a to konkrétně kapitoly 306 - Ministerstvo zahraničních věcí.   Návrh byl podrobně projednán a byl doporučen ke schválení Parlamentem ČR v rámci projednávání návrhu Státního rozpočtu ČR pro rok 2019. Dále byly projednány  a schváleny dva vládní návrhy týkající se vyslovení souhlasu s ratifikací Dohod mezi Českou republikou a Polskou republikou a dále mezi  Českou republikou a Lotyšskou republikou o změně a ukončení platnosti těchto dohod. Na závěr této schůze ZAV nám byl představen nově designovaný vedoucí ZÚ v Bagdádu, který nás seznámil se svou koncepcí pro práci na na tomto ZÚ.
Ve stejný den se konala  rovněž 4. schůze podvýboru zahraničního výboru pro vnější ekonomické vztahy jehož jsem předsedou. Na této schůzi nám byla představena prezentace stávajícího stavu a činnosti agentury CzechInvest, kterou vedl p. ředitel Odboru zahraničního zastoupení agentury CzechInvest
p. Ing. Martin Partl, Ph.D.
Všichni zúčastnění jednomyslně konstatovali, že tato prezentace byla na velmi vysoké úrovni a poskytla všechny požadované informace.
Politika

Variabilní týden

Ve variabilním týdnu byla ukončena 20.schůze a 21. schůze PS Parlamentu ČR a dále mimořádná 22. schůze PS.
Na výše uvedených odkazech můžete  najít vše, co se v rámci daných schůzí projednávalo.
V rámci 20.schůze PS Parlamentu ČR jsem zpravodajoval Sněmovní tisk 217 týkající se korespondenčních voleb.
Mou zpravodajskou řeč si můžete přečíst na následujícím odkazu:
Pokud budete mít k této problematice dotaz, můžete mne kontaktovat prostřednictvím mých webových stránek.
Jaký schválený pořad byl naleznete zde:
Politika

Fiskální pakt

V návaznosti na schválení zákona o fiskálním paktu jsem obdržel od řady občanů dotaz, co je to ten fiskální pakt a co představuje pro ČR.

Fiskální pakt, oficiálně Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové politice byl poprvé oficiálně zveřejněn na evropském summitu 30.1.2012 a vešel v platnost 1. 1. 2013

K dnešnímu dni ho přijalo 26 členských zemí EU včetně ČR, mimo Chorvatska a z důvodu brexitu Velké Británie.

Fiskální pakt navazuje na předcházející Pakt stability a růstu avšak stanovuje přísnější pravidla pro rozpočtové deficity a celkového zadlužen jednotlivých zemí eurozóny. Přijetím fiskálního paktu se vlády zavazují, že státní rozpočet jejich zemí bude vyrovnaný nebo v přebytku. Maximální výše  tolerovaného strukturálního deficitu je 0,5% HDP /hrubý domácí produkt/ a pro státy s dluhem nižším než 60% HDP je tolerován deficit až do výše 1% HDP

Zaznívají obavy, že přijetí fiskálního paktu je vstupenkou do eurozóny. Není tomu tak z následujících důvodů:

-fiskální pakt není smlouva s Evropskou  unií. Jedná se o mezivládní dohodu, jejímiž stranami jsou vybrané země EU. EU jako celek smluvní stranou není. Fiskální pakt proto neposiluje pravomoci EU a Evropské komise vůči ČR

-země, které neplatí eurem mají možnost se k této smlouvě připojit aniž by byly vázány povinností vyrovnaných rozpočtů, které jsou obsaženy v hlavě III a IV této smlouvy. Jinými slovy pravidla smlouvy jsou závazná pouze pro země eurozóny /ČR není/. Ostatní signatáři, což je nyní i ČR je budou povinni dodržovat až po zavedení eura.

-premiér ČR p. Andrej Babiš se několikrát zcela jasně vyjádřil, že v současné době není doba a nemáme zájem na přijetí eura a vstupu do eurozóny

Fiskální pakt je však nutno chápat i v politické rovině, protože tento pakt zavádí tzv. eurosummity – setkání hlav států a vlád zemí eurozóny s předsedy Evropské komise a Evropské centrální banky.

Představitelé zemí, které tuto smlouvu ratifikovaly, ale zatím nepřijaly euro se rovněž mohou těchto summitů zúčastňovat, avšak bez  hlasovacího práva, nicméně přijetí fiskálního paktu nám tedy dává možnost „být u toho“,  být blíže zemím platících eurem.

Fiskální pakt by měl zlepšit komunikací jednotlivých zemí, slaďovat domácí  reformy a ve vztahu k makroekonomické politice stabilizovat veřejné finance.

Jak jsem již uvedl přijetí fiskálního paktu není automatickou vstupenkou do eurozóny a přijetí eura což je ale samostatná kapitola.