Celý průběh 34. schůze můžete najít na níže uvedeném odkazu.

http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=8&s=34

Zásadními návrhy zákonů, které byly schváleny ve 3. čtení jsou:

1. Nominační zákon, který určuje pravidla pro výběr a přijímání pracovníků do vrcholných řídících funkcí a obsazování dozorčích rad u státních firem.
2. Zákon o drahách-EU, který obsahuje řadu změn týkajících se provozování železničních drah a poskytování služeb železničními drahami.
3. Zákon státní zastupitelství-EU -  tento zákon se podařilo schválit bez přílepku Pirátské strany
4. Lesní zákon – u tohoto zákona se vedla poměrně široká debata, neboť zákon upravuje a rozšiřuje podporu vlastníků lesů, upravuje vstupy do lesů, provádění mýtní úmyslné těžby v lesních porostech lesa vysokého, mladšího než 80 let, nebo lesa nízkého, středního mladšího 20 let. U vstupů do lesů dále upravuje odpovědnost za škodu na majetku, zdraví, nebo životě.

Musím konstatovat, že v rámci 34. schůze bylo možno schválit celou řadu dalších potřebných zákonů, nicméně bylo  nutno znovu hlasovat celou řadu zákonů v mnoha případech zcela zbytečně  vrácených a zamítnutých Senátem.

Z balíku takovýchto zákonů bych zmínil zákon o elektronické evidenci tržeb, který byl neskutečným způsobem obstruován ODS a Pirátskou stranou při jeho projednávání na Sněmovně – jedná se o zavedení 3. a 4. vlny EET, které bylo pozastaveno rozhodnutím Ústavního soudu a kde se hlasovalo více než 800  pozměňovacích návrhů  podaných ODS. Nicméně návrh Senátu na zamítnutí byl přehlasován, zákon o EET putuje na podpis prezidentu republiky.

Dalším  kontroverzním zákonem vráceným Senátem byl zákon o vnitrozemské plavbě, který obsahoval návrh Pirátské strany o povolení limitu alkoholu pro vodáky do 0,5 stupně. Zákon se vrátil ze Senátu s přílepkem o zavedení stejného limitu i pro cyklisty.  Ani jeden z limitů nebyl schválen, takže platí i nadále nulová tolerance jak pro vodáky, tak i pro cyklisty.

Další zákon vrácený  Senátem je zákon o dani z nabytí nemovitosti, dříve také daň z převodu nemovitostí. Senát svým pozměňovacím návrhem požaduje stejně, jako ODS pozměňovacím návrhem ve třetím čtení úplné zrušení této daně. Zejména u ODS mne tento pozměňovací návrh překvapuje, neboť to byla právě ODS, která tuto daň navýšila za dob jejich vlády ze 3 na 4% a nyní ji chce úplně nesystémově zrušit.  Od listopadu 2016 musí být tato daň placena nikoliv prodávajícím, nýbrž kupujícím. Tento argument rovněž silně rezonoval Poslaneckou sněmovnou, kdy  opět zejména poslanci ODS vystupovali s argumenty, že se jedná o tahání peněz zejména mladých lidí, kteří si kupují svou první nemovitost. Neviděl bych to úplně tak, protože každý, kdo kupoval nemovitost v době, kdy daň z převodu nemovitostí  hradil  prodávající si určitě pamatuje, že prodávající si do prodejní ceny nemovitosti tuto daň vždy započítal, nebo ji dokonce požadoval tzv. „na ruku“.

Ze strany opozičních stran a Senátu se jedná o zcela populistický, nesystémový krok,  jehož cílem je oslabení státního rozpočtu, neboť zrušení uvedené  daně by znamenalo výpadek státního rozpočtu ve výši Kč 13, 5 mld. Kč.

Určitě budu zvědav, pokud bude ODS někdy v budoucnu vládnoucí stranou, zda tuto daň zruší tak,  jak nyní navrhuje.

Zahraniční výbor

33. řádná schůze ZAV se konala dne 19. září a měla na programu následující body:

1. Informace ministra ZV o výsledcích auditu MZV ve věci udělování vízových výjimek na zastupitelském úřadu v Teheránu.
2. Informace ministra ZV kybernetickém útoku proti MZV
3. Priority a program českého předsednictví ve Visegrádské skupině
4. Projednání stanoviska Poslanecké sněmovny k sílícímu antisemitismu

Ještě před zahájením 33. schůze ZAV se konala 6. schůze podvýboru zahraničního výboru pro vnější ekonomické vztahy, jehož jsem předsedou.

Na pořadu schůze bylo projednání exportních příležitostí českých firem na africkém trhu. Pozvání přijali náměstek ministra ZV Martin Tlapa, ředitel Czech Trade Ing Radomil Doležal a za MPO JUDr. Richard Hlavatý ředitel odboru zahraničně ekonomických aktivit.

Předmětem jednání  bylo prodiskutovat možnosti a formy etablizace českých firme na neustále rostoucím  africkém trhu, který  pro naše exportéry a importéry představuje zajímavý potenciál.

Celá Afrika má asi 55 států a dochází k pravidelnému meziročnímu nárůstu HDP. Žije zde 1,3 mld. lidí což je 16% celosvětové populace.

Je jasné, že z pohledu bezpečnosti a politické stability jsou některé africké země problematické, nicméně řada zemí skýtá pro naše exportéry, importéry či investory značné příležitosti.

Celá debata se nesla ve velmi odborném duchu a samotní hosté označili tuto schůzi a debatu za velmi přínosnou. Z omezených časových důvodů nebylo možno projednat všechny otázky, takže bylo předběžně dohodnuto, že v součinnosti s MZV a Czechtrade uspořádám odborný seminář.

Ústavně-právní výbor

Řádná 48. schůze proběhla dne 18. září

Mezi nejdůležitější body programu byl zákon o obchodních korporacích,  u kterého jsem klubový zpravodaj. Jedná se o poměrně komplexní novelizaci původního zákona, který přináší řadu změn zejména z pohledu počtu členů správních rad a dále  tzv. kodeterminaci , což je počet členů dozorčích rad, kteří jsou voleni zaměstnanci firmy z jejich řad.

Vládní návrh zákona hovoří pouze o 1 členu i v případě vícečlenné dozorčí rady oproti pozměňovacímu návrhu z dílny ČSSD, který požaduje 1/3 zastoupení zvolených zaměstnanců  firmy  v dozorčí radě. Podle mne se jedná o nejspornější bod, jehož řešení bude muset vzejít z politické dohody koaličních stran.

Dalším zajímavým bodem bylo projednání vládního návrhu zákona o státním zastupitelství – EU, který obsahoval přílepek v podobě pozměňovacího návrhu poslance Michálka týkajícího se státních zastupitelství a zástupců v rámci ČR.  S ohledem na to, že Ministerstvo spravedlnosti připravuje vládní návrh zákona o státním zastupitelství nebyl, jak na ÚPV,  tak později i na plénu Poslanecké sněmovny tento pozměňovací návrh  přijat.

V rámci programu schůze bylo dokončeno projednání vládního návrhu zákona o realitním zprostředkování, jehož finální verze se bude schvalovat ve 3. čtení na příští schůzi Poslanecké sněmovny.