Politika

49. schůze Poslanecké sněmovny

V úterý 26. 5. byla zahájena řádná 49. schůze PS PČR, po delší pauze způsobené pandemií koronaviru, tentokrát již v plnopočetním režimu.

Během jednání v Poslanecké sněmovně jsme schválili několik bodů. Například:

  • Snížili jsme daň z 15 na 10 procent na ubytovací služby a vstupenky na kulturní a sportovní akce.
  • Podnikatelům jsme snížili daň na nákladní vozidlo. Je možné si zpětně uplatnit daňovou ztrátu.
  • V prvním čtení jsme odhlasovali zrušení daně z nemovitosti.
  • Obcím jsme rozšířili kompetenci. Mohou osvobodit vybrané nemovitosti od daně.
  • Schválili jsme zpětné uplatnění daňové ztráty u podnikatelů a firem celkovou částkou 30 milionů korun.
  • Odpustí se firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody za červen až srpen. Pro uplatnění je nutné splnit podmínky. Firmy nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent.
  • Schválili jsme zákonná opatření sdílených pracovních míst. Spočívá to v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Tento zákon má zlepšit zaměstnávání matek s malými dětmi či seniory.
  • Prosadili jsme návrh, který zavádí placené volno navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech. Půjde o pět dní placeného volna.
  • Schválili jsme vládní návrh, podle kterého by se dovolená neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu.
  • Prošly nové podmínky pro vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Tento návrh souvisí s evropskými předpisy a má zabránit sociálnímu dumpingu s konkurováním nižší mzdou

S rouškou, nebo bez roušky?

Obdržel jsem řadu dotazů, proč někteří poslanci nemají ústa zakryta rouškou, jak nařizuje vládní nařízení, a někteří ano. Vím, že ve vedení PS byl dohodnut princip dobrovolnosti, ale za mne je to špatně. Jsme v uzavřené budově, a jak každý občan může vidět na televizní obrazovce, povinné vzdálenosti nejsou zachovány. Mým názorem je, že nařízení, která platí pro občany, musí platit i pro poslance. Dokonce jsem v médiích zaznamenal komentář jednoho z poslanců ODS, že Poslanecká sněmovna je nadřízena vládě ČR a proto nemusí vládní nařízení dodržovat a poslouchat. Tak nevím, ale takováto vyjádření, byť možná zčásti pravdivá, určitě nejsou cestou, jak zvyšovat důvěru politiků mezi občany ČR.

Kompenzační bonus

V úterý 26. 5. jsme projednali vratky ze Senátu týkající se rozšíření odložení EET (třetí a čtvrtá vlna) na konec června 2023, dále pozměňovací návrh Senátu týkající se kompenzačního bonusu, kdy Senát navrhuje rozšířit kompenzační bonus i na OSVČ pokud jsou současně tyto osoby zaměstnány jako jednatelé s.r.o. a dále navrhuje vyloučení kompenzačního bonusu ze strany obcí a krajů a změnu jeho právní úpravy. Poslední senátní vratka se týkala novely zákona o obecní polici. Po opětovném projednání senátních vratek byly tyto zamítnuty, a novely všech tří zákonů byly schváleny v podobě již jednou schválené Poslaneckou sněmovnou.

Kolem financování části kompenzačního bonusu z prostředků obcí a krajů z tzv. RUD, se odehrála ve Sněmovně poměrně bouřlivá, skoro 4 hodinová debata, která se zejména ze strany opozice, ale i části poslanců z  řad ČSSD, zcela jasně nesla na vlně blížících se krajských voleb. Debata byla zakončena obstrukcí ze strany ODS, která si vzala přestávku do konce jednacího dne, tedy do 24:00.

O co tedy v kompenzačním bonusu jde?

Tento bonus byl zaveden v rámci pomoci OSVČ na zmírnění dopadu koronavirové pandemie. Konstrukce vyplácení finančních prostředků v rámci kompenzačního bonusu vznikla pod tlakem co možná nejrychlejšího uvolnění finančních prostředků směrem k OSVČ. Od prvopočátku bylo rozpočtové krytí kompenzačního bonusu v zákoně a jeho důvodové zprávě uvedeno, bylo schváleno PS a rovněž dvakrát projednáno a nezpochybněno Senátem. Samotní zástupci podnikatelů schvalují tento konstrukt jako nejrychlejší formu vyplácení peněz směrem k OSVČ. Ve snaze pomoci formou kompenzačního bonusu i malým s.r.o. proběhla novelizace zákona o kompenzačním bonusu, která se však najednou vrátila ze Senátu s pozměňovacím návrhem, který zcela zásadním způsobem mění konstrukci vyplácení kompenzačního bonusu. Uvedený PN chce docílit, aby se obce a kraje nepodílely na kompenzačním bonusu a tento se stal příspěvkem/dotací OSVČ ze Státního rozpočtu.

Uvedený pozměňovací návrh by vedl k zásadnímu narušení stávajícího velmi efektivně fungujícího kompenzačního bonusu, neboť by navržené řešení bylo jen obtížně rozpočtově, právně i technicky realizovatelné a vedlo by k zásadnímu zdržení a zkomplikování poskytování kompenzace podnikatelům.

Kompenzační bonus je dnes financován z daní příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, které vykazují dostatečnou výši na to, aby pokryly předpokládané náklady kompenzačního bonusu cca. 45 mld. korun. Státní rozpočet v současnosti nepředpokládá vynaložení této částky jako výdaje státního rozpočtu, do kterého by se výdaje na kompenzační bonus musely zahrnout v případě schválení daného pozměňovacího návrhu. Zajištění těchto prostředků by muselo být provedeno novelou zákona o státním rozpočtu. Zde je nutno zdůraznit, že až do provedení této zákonné změny a poskytnutí rozpočtového krytí by finanční úřady byly nuceny pozastavit vyplácení kompenzačního bonusu.

V důsledku uvedeného pozastavení by došlo k zásadnímu narušení legitimního očekávání ze strany subjektů, tedy příjemců kompenzačního bonusu a k vytvoření nedůvodných rozdílů mezi podnikateli podle toho, kdy podali žádost o kompenzační bonus. Tyto důsledky mají rovněž evidentní ústavní rozměr.

Na celé záležitosti mne osobně nejvíce mrzí to, že došlo ke zbytečnému zpolitizování této pomoci OSVČ a malých s.r.o. Jak jsem již uvedl, prvotně tato konstrukce prošla jak PS tak i dvakrát Senátem, dokonce i opozice kladně kvitovala rychlost vyplácení kompenzačních bonusů a najednou černé vlajky, vyhladovění obcí, parte a katastrofické scénáře starostů, kteří jakoby zapomněli, že právě tato vláda jim v minulém období navýšila RUD na 23,58, což umožnilo značné navýšení finančních prostředků na investice v rámci jejich obcí.

Rozumím tomu, že v některých případech to může způsobovat problémy při realizaci plánovaných investic, ale každý správný starosta by měl mít finanční rezervu a v případě, že tomu tak není, tak se investice bude muset časově posunout. Proklamace o vyhladovění obcí jsou zavádějící, protože opozicí požadovanou změnou vyplácení kompenzačních bonusů by se finanční prostředky k některým OSVČ a s.r.o. nedostaly včas a mohlo by dojít k jejich bankrotům a likvidacím, což by se zpětně odrazilo ve sníženém výběru DPFO ze závislé činnosti, z kterých se v rámci RUD odvádějí peníze městům a obcím. Heslo “peníze dělají peníze“ platí i v tomto případě.

Dobrou zprávou pro obce a města je, že MF a MMR zpětně poskytnou dotace všem obcím a městům, které se dostaly do převisu a na dotace v rámci 2020 tzv. nedosáhly. Jedná se o částku asi 9 mld. Kč, která starostům určitě pomůže.

V současné době se ve vládě projednává i možnost, že poměr vyplácených dotací, kdy v současné době z celkové hodnoty dotace stát poskytoval 70% a obec hradila 30% ze svých vlastních prostředků, bude upraven na poměr 80% stát a pouze 20% obce, což by byla další výrazná pomoc obcím a městům.

Volby do rady ČT

Ve středu odpoledne proběhla mediálně dlouhodobě sledovaná volba zbývajících tří členů do Rady ČT. Byli zvolení Luboš Xaver Veselý, Hana Lipovská a Pavel Matocha. Za mne dobrá volba, nicméně to však samozřejmě potvrdí až jejich práce v Radě ČT.

U čeho bych se však chtěl ale pozastavit, je celková nenávist a mediální štvanice, se kterými se jednotlivými kandidáti, a to zejména Hana Lipovská, museli potýkat v průběhu oznámení kandidatury, samotného výběrového řízení i následného zvolení. To, co rozpoutala např. skupina senátorů v čele se senátorem Hilšerem, následovaná některými médii a webovými servery proti Haně Lipovské, nemělo s demokracií, na jejichž principech a základech daná volba proběhla, vůbec nic společného. Navíc v podobě Luboše Xaver Veselého a Pavla Matochy nastupují do Rady ČT mediálně zkušení lidé. Hana Lipovská, která je velmi fundovanou ekonomkou, určitě pomůže k zprůhlednění hospodaření ČT, které jak již víme z minulosti, má přinejmenším značné rezervy.

Ihned po uskutečněné volbě se část představitelů opozice nechala slyšet s proklamacemi o zániku nezávislé ČT, ohrožení demokracie atd. Petr Gazdík dokonce hovoří o hlasovací mašině komunisticko-populisticko-fašistické mašinérie, Miroslav Kalousek hovoří o zločinu a Miroslava Němcová je zděšena ohrožením demokracie.

Jak mohou tito tři nově zvolení členové ohrozit demokracii? Nijak, směšné. Prostě jen nevyhovují názorům a představám Kalouska, Gazdíka, Němcové a části médií, komentátorů a novinářů. Když už se hovoří o ohrožení ČT, tak zejména paní Němcová by si mohla vzpomenout jaký, skoro brutální útok a nátlak vedla v minulosti ODS za vrcholu její vlády proti ČT s konečným cílem její privatizace.

Jako vrchol trapnosti považuji vyjádření pana Kalouska, který se nechal slyšet, že kvůli zvolení Hany Lipovské, která je mimo jiné hluboce věřící člověk, a podpory jejího zvolení panem kardinálem Dukou, uvažuje o vystoupení z církve. Tak pokud zvolení Hany Lipovské je možnou příčinou vystoupení pana Kalouska z katolické církve, tak si asi plete katolickou církev s politickými stranami, kterými si v minulosti prošel. Pokud pan Kalousek setrval na svých křesťanských pozicích v případě pedofilních skandálů, které v minulosti otřásly katolickou církví, tak zvolení Hany Lipovské do rady ČT, by určitě příčinou jeho vystoupení z církve být neměly. Církev totiž není politická strana.