Politika

Rejstřík trestů

Současný systém vedení rejstříku trestů je přežitý

Spolu s několika kolegy z ústavněprávního výboru poslanecké sněmovny jsem podal návrh zákona, kterým by se mělo současné vedení rejstříku trestů a přestupků zefektivnit a dostat do reality digitálního věku.

Rejstřík trestů je dnes samostatným úřadem. To odpovídá době jeho vzniku v roce 1994. V té době představovalo vedení evidence odsouzení rozsáhlou listinnou agendu, kterou bylo nutné zabezpečit úřadem s řadou zaměstnanců a s několika kolika územními pobočkami. Kdo chtěl tehdy vyhotovit výpis z rejstříku trestů, musel mít připravené kolky a výpis si vyzvednout na jedné z poboček. Mnozí si možná s nostalgií vzpomenou na dlouhé fronty na centrální výdejně výpisů umístěné v uličce mezi pražským vrchním soudem a pankráckou vazební věznicí.

Po zavedení systému Czech Point před více než deseti lety tato praxe odpadla. Možnost pořídit si na každé poště či jiné kontaktní přepážce pohodlně výpis z rejstříku trestů byla jednou z prvních funkcionalit systému. Přepážky územních poboček rejstříku trestů osiřely. Dnes je v digitálním věku do jisté míry reliktem i úřad sám. Evidence trestů a evidence vybraných přestupků dnes představují zřejmě jediné evidence, které jsou spravovány samostatnou organizační složkou státu, která se věnuje výlučně vedení evidencí.

Cílem mnou navrženého zákona je proto systémová implementace vedení evidence trestů a přestupků do struktury ministerstva spravedlnosti. Výpisy a opisy o trestní či přestupkové minulosti budou vydávány za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako doposud. Občanů se tak změna vůbec nedotkne. Mění se jen systém vedení elektronické databáze v pozadí. Skutečnost, že se návrhem dosáhne nepatrných personálních úspor a z hlediska státního rozpočtu drobných úspor finančních, je spíše příhodným doprovodným jevem navrženého zákona, nikoli však jeho hlavním motivem.