Blog

Politika

Korespondenční volby

Nejčastějším argumentem proti zavedení korespondenční volby je obava o to, aby všechny hlasy byly odevzdány skutečně svobodně a tajně. Jde o to, aby volič hlasoval skutečně sám, aby někdo jeho hlas nezneužil, nedonutil ho, aby ho odevzdal pro nějakého konkrétního kandidáta. Když se nehlasuje ve volební místnosti, tak prostě není možné garantovat, jestli člověk hlasuje opravdu sám a jestli mu někdo nekouká za zády.

Zaručena by tedy nebyla tajnost hlasování. Neměli bychom ani jistotu, že o volbě nerozhoduje volič pod nátlakem jiné osoby či skupiny. Ohrožená zásada přímosti je pak ve vztahu k principu nezcizitelnosti volebního práva.

Korespondenční hlasování by mohlo umožnit prvky tzv. rodinného hlasování. Rodinné hlasování je konkrétním projevem teorií o názorovém rozdělení společnosti mezi politické strany, které neprobíhá náhodně, ale je závislé na sociálním statutu a způsobu politické socializace jednotlivce. Základním prostředím, ve kterém dochází k socializaci, je rodina a v rámci socializace dochází také k předávání politických hodnot a postojů. Především tradiční společnosti se sklonem k patriarchálnímu chápání rodiny inklinují k tzv. rodinnému hlasování, při kterém otec disponuje hlasy ostatních členů rodiny a přímo realizuje, nebo jinak kontroluje, volbu i za ostatní členy rodiny. Tento jev je rozšířený v mnoha zemích.

Uvedená rizika se přitom netýkají malého vzorku voličů. Důvodová zpráva k předloženému návrhu zákona uvádí, že českých občanů v zahraničí žije několik stovek tisíc. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině 300 až 500 tisíc Čechů. Odhadovaný potenciál korespondenčních voličů dle médií je přitom sice jen kolem 70 tisíc, ale pořád se jedná o velkou skupinu, jejíž hlasy mohou rozhodovat. Z toho plynou rizika.

Příběh rakouských prezidentských voleb o tom vypovídá velmi jasně. Právě kvůli korespondenčním hlasům se opakovalo druhé kolo rakouských prezidentských voleb. Volební komise totiž některé obálky s hlasy otevřely dříve, než měly, což odůvodňovaly nedostatkem času. Ústavní soud sice prohlásil, že neexistují žádné indicie, že by bylo s hlasy jakkoliv manipulováno, přesto nařídil volby opakovat. O vítězi totiž rozhodlo pouze 31 tisíc hlasů a soud chtěl zabránit jakýmkoliv pochybám.

Vystavujeme se tedy riziku, že korespondenční volba bude zneužita jako argument ke zpochybnění regulérnosti voleb. Tak se tomu ostatně stalo v prezidentských volbách v USA. Dnešní premiér Petr Fiala tehdy médiím poskytl následující komentář: „USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje vyhlášení výsledku. Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné, bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit,“ uvedl Fiala v reakci na americké volby.