Blog

Politika

Důvěra vládě

Konečně máme vládu s důvěrou, což je základem pro další úspěšnou práci našich a koaličních ministrů.  Kdo sledoval celý průběh schůze, který předcházel samotnému hlasování o důvěře vládě  mi dá jistě za pravdu, že to nebylo jednoduché, a to ne pouze z časového hlediska délky trvání této schůze.

To, co předváděli zástupci opozičních stran „dembloku“,  jak na půdě Sněmovny, tak i mezi  za svobodu  demonstrujícími  na Malostranském náměstí a posléze ve Sněmovní ulici,  hraničilo ve většině případů  s nechutností. Jeden nenávistný, urážlivý a demagogický projev střídal druhý.  V plné nahotě se projevilo demokratické myšlení  opozičních stran - kdo nesdílí náš názor není demokrat. Z některých  projevů  jsem nabýval dojmu, že nastává konec světa.

Vydržet to včera ve Sněmovně opravdu nebylo lehké, nicméně lehké to určitě nebude mít ani nová vláda. Všechny ministry čeká obrovský kus práce tak, aby bylo naplněno Programové prohlášení vlády, které  pan premiér předložil na středeční schůzi Sněmovny.

Přeji jim do této práce hodně sil, zdraví a pevných nervů. Určitě jim v jejich práci pomůžeme a svým hlasováním podpoříme schvalování jimi předkládaných návrhů vládních zákonů.

A abych nebyl sobecký jak k  Pirátům a tak i k "Demokratickému bloku", tak jim přeji hodně štěstí v opozici.

 JS
Politika

Zákon o volbách do zastupitelstev krajů

Zákon o volbách do zastupitelstev krajů č. 130/2000 Sb.

K výše uvedenému zákonu podala skupina poslanců STAN návrh novely, pro který jsem byl určen jako garant klubu i zpravodaj Sněmovny.

Předkladatelé chtěli vyřešit otázky, které vyvstaly po předloňských volbách ohledně slučitelnosti výkonu funkce člena zastupitelstva kraje s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním

Řešení, které navrhovatelé do sněmovny přinesli, bylo ale dle mého názoru nesystémové. Existují-li pochyby o právní úpravě neslučitelnosti funkcí, není možné je řešit tím, že se jeden z důvodů neslučitelnosti ze zákona jednoduše odstraní. Návrh tak v podstatě rozšiřoval možnosti souběhu významných veřejných funkcí.

Kdybychom předložený návrh schválili, byla by úprava neslučitelnosti funkce krajského zastupitele s některými funkcemi ve státní správě ponechána jen na zákonu o státní službě. Ten ale souběh funkcí zapovídá pouze u uvolněných členů zastupitelstva a pouze u osob podléhajících režimu zákona o státní službě.

Návrh poslanců STAN byl ale založen na předpokladu, že existují dva právní výklady neslučitelnosti.

Jeden právní výklad – jehož jsem zastáncem – vychází z toho, že právní úprava obsažená v zákoně o volbách do zastupitelstev krajů a v zákoně o státní službě je kompatibilní, a lze ji tedy vykládat ve vzájemném souladu.

Druhý právní výklad, na kterém staví navrhovatelé, dovozuje, že úprava neslučitelnosti ve služebním zákoně má přednost před úpravou v zákoně o volbách do krajských zastupitelstev, a to z titulu, že služební zákon je normou pozdější.

Přijetí navrhované právní úpravy by mimo jiné znamenalo, že bychom nově k výkonu funkce neuvolněného člena krajského zastupitelstva připustili:

  1. Osoby vykonávající státní službu na místech vedoucích služebních úřadů, které jsou ústředními správními úřady nebo úřady s celostátní působností, na služebních místech náměstků pro řízení sekce nebo ředitelů sekce.
  2. Osoby s funkcí náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu nebo úřadu s celostátní působností, která není vykovávána ve služebním poměru.

Tyto důsledky jsou v rozporu se zásadami, na kterých je státní služby postavena. V konečném důsledku by návrh vedl i k disproporci ve vztahu k zachovanému omezení pro osoby působící v ostatních správních úřadech, jakož i ke zvýšení politizace ve státní správě.

Jelikož od prvopočátku byl tento pozměňovací návrh charakterizován značnou účelovostí a nesystematičností,  podal jsem při jeho projednávání dne 27. 6. na 16. schůzi Poslanecké sněmovny návrh na zamítnutí v prvním čtení, což bylo značnou většinou přítomných poslanců schváleno.

Je to další ze zákonů, u kterých se mi podařilo prosadit jeho zrušení v prvním čtení. Jsem tomu velmi rád, neboť opravdu nejsem zastáncem zaplevelování našeho právního řádu účelovými a nesystémovými zákony. Osobně zastávám názor, že každý zrušený zákon je dobrý zákon.

Politika

Vládní návrh zákona v ÚPV

Dne 7 .června 2018 se konala 19. schůze ústavně právního výboru.

Mezi nejzajímavější projednávaná témata patřily:

  1. Vládní návrh zákona týkající se změn v trestním zákoníku
  2. Návrh zákona o změně zákona o Kanceláři prezidenta republiky – druhé čtení. Zde je nutno konstatovat, že tento velmi účelový zákon z dílny poslanců STAN byl ve třetím čtení Sněmovnou zamítnut.
  3. Vládní návrh zákona, kterým se mění volební zákony a soudní řád – po druhém čtení. K původnímu zákonu, který řešil pouze technikálie – úprava kandidátních listin, bylo podáno několik pozměňovacích zákonů z dílny KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, na základě kterých, chtějí navrhovatelé kompletně změnit volební systém a stávající volební zákon. Jedná se o typické „přílepky k zákonům“, které řeší úplně jiné věci. Chápu obavy poslanců z uvedených stran, že by se v příštích volbách nemuseli dostat nad 5% hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, nicméně si myslím, že pokud bude vůle Poslanecké sněmovny o změně volebního zákona jednat, má to být otevřená ucelená a zejména odborná debata – jedná se o zásah do ústavního práva – napříč celým politickým spektrem. Změny zákonů v takovém to rozsahu a s takovým dopadem opravdu nelze řešit pouhými přílepky k zákonům. Osobně si myslím, že ve třetím čtení ve Sněmovně tyto pozměňovací návrhy neprojdou.
  4. Na programu schůze měl být ještě Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony o přijetí zákona o zpracování osobních údajů – GDPR, ale s ohledem na rozsah projednávání a spoustu pozměňovacích návrhů bylo odsouhlaseno, že tento bod bude předmětem samostatného jednání ÚPV a to 12. 6. 2018

Pokud byste měli zájem o bližší informace k některému z projednávaných bodů, můžete mne kontaktovat na mých internetových stránkách.

JS

Politika

Schůze výboru

Zahraniční výbor

Dne 21. 6. proběhla v pořadí 15. schůze zahraničního výboru s následujícím programem

  1. Informace o průběhu a závěrech summitu EU – západní Balkán, který se konal 17. května 2018 v Sofii. Informace nám poskytl Ing. Miloslav Stašek, státní tajemník MZV a dále Ing. Vladimír Němec, ředitel odboru pro všeobecné záležitosti EU
  2. Informace o závěrech Rady EU pro zahraniční věci z 28. 5. se zvláštním zřetelem na Společný komplexní akční plán – JCPOA. Touto problematikou nás provázel JUDr. Pavel Klický, ředitel odb. Blízkého východu a sev. Afriky MZVG a dále JUDr. Peter Gajdušek, řed. odb. Organizace spojených národů MZV
  3. Dalším bodem byl poslanecký návrh týkající se vydání zákona o zrušení zákona o zákazu dodávek pro jadrnou elektrárnu Bušehr , který byl však přerušen
  4. Závěrečným bodem pořadu schůze byla informace o aktuální situaci v KLDR, kterou nám poskytl Mgr. Martin Klepetko, ředitel odboru států Asie a Pacifiku MZV

Pokud byste měli zájem o bližší informace k některému z projednávaných bodů, můžete mne kontaktovat na mých internetových stránkách.

Osobní

Novojičínský region

V období dubna– května proběhly dva poslanecké týdny v jejichž průběhu jsem opět mohl pokračovat v návštěvách starostů obcí spadajících do mého regionu. Mou preferencí je seznamovat se s jednotlivými starosty přímo v jejich obcích, vidět jak problémy, tak i skvělé výsledky jejich práce na místě samém. Že je to práce v mnoha případech, nelehká mohu potvrdit na základě všech uskutečněných schůzek. A to je jeden z hlavních důvodů mých návštěv, nabídnout starostům pomocnou ruku při řešení jejich problémů   

První návštěvy mě čekaly u nejdál vzdálených obcí v novojičínském regionu – Odry, Jakubčovice nad Odrou a Luboměř. Na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje se nachází mála obec Luboměř. Setkal jsem se s panem starostou, který je plný elánu pracovat pro svou obec. Představil nám své projekty, které by chtěl realizovat v obci a tím podpořit lepší život místních občanů. Samozřejmě i zde jsem nabídl svou pomoc při realizaci těchto projektů. Následující návštěva mířila do města Odry, kde mne pan starosta seznámil se situací ve městě.  Mezi priority patří v Odrách zdravotnictví. Jedná se zejména o zlepšení úrovně lůžkové péče v místní nemocnici.  Panu starostovi jsem zprostředkoval pomoc při získání dotace z MSK.  Návštěvní den jsem ukončil v obci Jakubčovice nad Odrou, kde jsem se sešel s paní starostkou, která mne seznámila s celkovým chodem obce.   

Dále mé výjezdní dny pokračovaly do malé obce Kujavy následně do obcí Bernartice a Bartošovice.  V rámci návštěvy obce Ženklava mne paní starostka provedla celou obcí a ukázala mi nově vybudované sportovní hřiště, které je opravdu nádherné.  Pan starosta Bordovicích nám představil chystané projekty budoucích staveb, které chce v obci realizovat. Další cesty směřovaly do Studénky, Bílova a Velkých Albrechtic. Zmínil bych se ještě o obci Jistebník, kterou již řadu let vede stejný starosta p. Voral.  Již z naší rozsáhlé debaty bylo vidět, s jakým nadšením svou práci vykonává a jak obrovský kus práce, pro svou obec  Jistebník vykonal. Pan starosta nás požádal o pomoc v otázce rušení místních matrik, což by značně komplikovalo život zejména starším lidem v malých spádových obcích. Přislíbili jsme panu starostovi tento problém projednat s příslušným panem ministrem a dobrou zprávou je, že matriky i v malých obcích zůstanou.

Po všech svých návštěvách starostů obcí, bych chtěl znovu vyjádřit svůj obdiv nad tím, s jakým nadšením vykonávají svou nelehkou a v mnoha případech i nevděčnou práci pro blaho obce a občanů žijících v těchto obcích. V mnoha případech působí ve funkcích starostů ženy, a zde je můj obdiv dvojnásobný.  

V rámci svých cest po regionu jsem nenavštěvoval pouze obce, ale rovněž místní firmy, které zaměstnávají občany regionu. Jednou z nich byla firma Bike Fun International v Kopřivnici, která je zaměřena na výrobu všech typů jízdních kol-horských, trekingových, krosových, silničních, dětských, ale i stále populárnějších elektrokol. Setkal jsem se i s generálním ředitelem firmy Tatry, která patří mezi nejstarší automobilku ve světě a je po všech předcházejících problémech znovu na vzestupu. Mezi další navštívenou firmou byla MSV Studénka, která spolupracuje se Škoda Transport a je významnou strojírenskou firmou na trhu. Poslední navštívenou firmou v poslaneckém týdnu byla mezinárodní firma Continental, která patří mezi největší zaměstnavatele v našem regionu. Ve všech firmách jsem byl seznámen jak s výrobou, tak i s problémy, se kterými se dané firmy potýkají. Jednoznačně největším problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.    

Po všech mých návštěvách jednotlivých obcí, mě osobně velmi potěšilo ocenění, které zaznělo v podstatě z úst všech starostů navštívených obcí a sice to, že jsem historicky první poslanec zvolený za novojičínský region, který osobně navštěvuje obce a starosty, zajímá se o jejich každodenní problémy, nabízí pomoc a spolupráci při jejich řešení. 

A o tom to je. Poslanecká práce není jen o poslanecké sněmovně, ale také je to práce pro region a voliče, kterými jsem byl zvolen a kteří do mne vložili svou důvěru. Je to pro mne velký závazek a udělám vše proto, abych jejich důvěru nezklamal.  

JS

Politika

Zasedání Poslanecké sněmovny

Jednání Sněmovny pokračovalo svou 13. schůzí od 22.5.20108.  K projednání jak v prvním a druhém čtení, ale i ke schválení ve 3. čtení byla celá řada zákonů a jejich novel.

Mezi nejdůležitější patřily i zákony vrácené Senátem – Novela zákona daňový řád EU, který byl však potřebnou většinou 101 hlasů znovu schválen.  Velmi široká diskuze v rámci druhého čtení byla vedena o novele zákona o obcích, novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která by měl napomoci urychlení výstavby důležitých staveb a dálnic v rámci schvalovacích procesů.  Dalším z  projednávaných zákonů byla i  novela zákona o důchodovém pojištění.

Důležitým zákonem, který byl propuštěn do druhého čtení i přes značné protesty opozičních stran byla novela zákona o státní službě. Doufejme, že tato novela bude finálně schválena a bude odblokována nedotknutelnost státních úředníků a dojde tím k omezení jejich pravomocí, protože v mnoha případech to byli oni,  a ne ministři, kteří rozhodovali o zásadních záležitostech, které měly dopad na chod ministerstva a celého resortu.

Rovněž velká gratulace našemu ministru Richardu Brabcovi, kterému byla ve 3.čtení schválena novela zákona o ochraně ovzduší. 

Nemohu si  neodpustit poznámku směrem k opozici, která z důvodu nezařazení bodu schůze týkajícího se „novičoku“  hlasovala pro neodsouhlasení programu schůze, což by de facto vedlo k přerušení a posunutí jednání schůze. Opoziční poslanci tedy vlastně odsouhlasili že nebudou chodit do práce.

Na základě nezařazení tohoto bodu byla opozicí na stejné téma svolána mimořádná 14.schůze Sněmovny na 31.5.2018. Protože tento bod, k němuž bylo vydáno oficiální stanovisko vlády a zahraničního výboru, lze chápat pouze jako útok  „Demokratického bloku“  a Pirátské strany na prezidenta ČR. Z tohoto důvodu přítomní poslanci hnutí ANO nepřihlášením se registračními kartami snížili kvórum potřebné pro schválení schůze. Pikantní na tom však je to, že kdyby přišlo do práce 19 chybějících poslanců těch stran, které tuto schůzi vyvolaly, tak by hlasovací kvórum pro schválení této mimořádné schůze bylo dostačující. Jasně lze vidět, jak byl tento bod pro opoziční strany „důležitý“

Dalším kontroverzním zákonem, který se řešil na 13.schůzi PS byl zákon o návykových látkách tzv.  antitabák z pera poslance Marka Bendy. Jedná se o návrh zákona, který by zmírnil stávající zákon o úplném zákazu kouření zejména v restauracích. Zákon po dlouhých a odborných debatách obou táborů nebyl většinou PS přijat. I když jsem i já tento návrh zákon o zmírnění zákazu kouření podepsal, tak jsem hlasoval proti.

Můj názor k tomuto zákonu je stále konzistentní ve smyslu návrhu na zmírnění tohoto zákona. Na PK klubu Hnutí ANO však proběhlo hlasování o závazném hlasování pro neschválení tohoto zákona. Většina členů klubu byla pro závazné hlasování a neschválení, takže jsem ve Sněmovně hlasoval ve smyslu výsledku hlasování PK ANO.

Osobní

Senátní volby

Zvýšení zájmu voličů o Senát mají sami senátoři ve vlastních rukou

Na 13. zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl 13. dubna projednáván návrh celkem 47 senátorů na změnu volebního zákona, který by prodloužil časový rozestup mezi prvním a druhým kolem senátních voleb z jednoho týdne na týdny dva a uzákonil by doručování volebních lístků pro druhé kolo přímo do domácností.

Senátoři si od tohoto návrhu slibovali větší „propagaci“ konání druhého kola senátních voleb a zvýšení voličské účasti. Jako zpravodaj tohoto návrhu zákona jsem navrhl a doporučil jeho zamítnutí, a to hned z několika důvodů. Návrh by se dal odbýt už jenom tím, že v Senátu paralelně vzniká návrh legislativy na zavedení jednokolové volby do Senátu. Předložení dílčí úpravy, navíc uspěchané v čase těsně před letošními senátními volbami, považuji navíc za zcela nekoncepční.

Problém v tom, proč lidé nechodí k senátním volbám, ale vidím mnohem hlubší. Souvisí s tím, nakolik voliči vnímají práci Senátu jako důležitou. Pouhé prodloužení termínu mezi prvním a druhým kolem senátních voleb a zasílání volebních lístků domů nemůže přinést změnu, protože se jím neřeší to, proč se lidé k volbám do Senátu staví tak chladně. Jednoduchým pohledem na statistiky volební účasti si můžeme udělat závěr, že v poslední dekádě klesá zájem voličů o uplatnění svého hlasu nejen ve druhém kole senátních voleb, ale snižuje se zájem o senátní volby obecně. V posledních senátních volbách v roce 2016 dosáhla průměrná účast v prvním kole pouze jedné třetiny oprávněných voličů a ve druhém kole tristních necelých 16 %. Stejně žalostný zájem voliči vyjadřují svou (ne)účastí už jen ve volbách do Evropského parlamentu. Oproti tomu se Poslanecká sněmovna těší sice stagnujícímu, ale velmi vysokému zájmu voličů, kterých k urnám chodí dlouhodobě kolem 60 %.

Co z toho vyplývá? Zřejmě to, že voliči našemu Senátu, stejně jako vzdálenému a cizímu Evropskému parlamentu, nerozumí a nevěří, že jejich volení zástupci mohou přinést opravdovou změnu. Je to dáno nejen funkcí, kterou obě instituce hrají v legislativním systému, ale i nesrozumitelností a problematickou komunikací volených zástupců se svými voliči. Mnohdy totiž neumí ani vysvětlit, co vlastně při výkonu svého mandátu dělají, a hlavně jak hmatatelně prosazují zájmy svých voličů a zlepšují jejich každodenní život. Voliči velmi dobře vnímají, že i v Senátu po léta probíhá nekonečné politikaření, kdy jsou mnohdy dobré a pro lidi prospěšné návrhy zákonů torpédovány a blokovány senátory jenom proto, že jejich předkladatelé mají jiný politický dres než v horní komoře vládnoucí většina.

Možná si říkáte, že pouhé odmítnutí senátorského návrhu, které se mi úspěšně podařilo prosadit, nic neřeší a oprávněně se ptáte, co tedy vidím jako alternativu. Na rozdíl od převážné většiny svých kolegů mám se senátními volbami přitom své vlastní zkušenosti, a to včetně všech svízelů i specifik, která jsou s tímto typem voleb spojena. V roce 2016 jsem kandidoval na post senátora ve volebním okrsku č. 64 – Nový Jičín. Zastávám názor, že právě horní komora Parlamentu České republiky hraje podstatnou roli v legislativním procesu. Na druhou stranu nechci lpět na systému volby senátorů, který od svého prosazení v polovině 90. let neprošel změnou, která by odrážela zkušenost, kterou mají s horní komorou voliči za více než dvacet let její existence.

Chceme-li, aby Senát i nadále fungoval jako „legislativní pojistka“ musí volební novelizace projít poctivou léčbou koncepční a napříč politickým spektrem vydiskutované reformy.

Pro ozdravení horní komory existují léky s účinkem dlouhodobým, jakým může být změna volebního systému do Senátu a přiblížení se například jednokolovému australskému systému. Takovou změnu bych uvítal a budu ji v dalších diskuzích podporovat a prosazovat. Můžeme ale také naordinovat léky, které v politickém organismu zafungují okamžitě. Tím hlavně myslím zvýšení aktivity a zlepšení komunikace každého z jednotlivých senátorů, kteří by si měli u svých voličů obhájit, že pracují pro ně. Pouze získáním důvěry voličů svou každodenní prací mohou senátoři odvrátit oslabení pozice senátu a zvýšit zájem o dění v této instituci. Nalhávali bychom si, kdybychom věřili, že pouze technické posunutí konání druhého kola senátních voleb zvýší zájem o senát.

JS

Politika

Zasedání zahraničního výboru

S ohledem na turbulentní vývoj událostí na mezinárodní politické scéně a to zejména s ohledem na události v Sýrii zasedal zahraniční výbor i na dvou mimořádných schůzích.

- první schůze se konala dne za účasti členů zahraničního výboru a zástupců Ministerstva zahraničních věcí a Vojenského zpravodajství

- druhá schůze se konala jako společná schůze zahraničního výboru a výboru pro obranu, kterého se kromě přizvaných odborníků zúčastnil i předseda vlády Ing. Andrej Babiš a ministryně obrany Ing. Karla Šlechtová

Na obou schůzkách byly podány podrobné informace o celkové situace a stávajícím dění v Sýrii.

- další mimořádná schůzka se konala za přítomnosti tureckého velvyslance v ČR na které nás informoval o postoji Turecka k aktuálnímu dění v Sýrii

Řádné schůze  zahraničního výboru se konaly ve dne 25. 26. dubna. Hlavními body programu bylo:

- schvalování celé řady mezinárodních smluv a doporučení Poslanecké sněmovně jejich ratifikaci. K těm nejdiskutovanějším patřila ratifikace smlouvy o dvojím zdanění mezi ČR a Republikou Kosovo, ČR a Ghanskou republikou. Dále vládní návrh Smlouvy mezi vládou  ČR a vládou Republiky Kazachstán o spolupráce v boji proti trestné činnosti

Mezi nejzajímavější body druhého dne zasedání zahraničního výboru patřila:

- informace o průběhu a výsledcích řízení s čínskými křesťany

-  informace o tureckých vojenských  akcích na území Sýrie, které byly skvěle prezentovány pracovníky Vojenského zpravodajství

- posledním bodem této řádné schůze zahraničního výboru byla návštěva BIS, kde nám byly představiteli BIS podány informace týkající se přítomnosti ruských zpravodajských služeb na českém území.

V rámci měsíce dubna se dne 11. 4. konala první schůze podvýboru zahraničního výboru pro vnější ekonomické vztahy, jehož  jsem byl s ohledem na své předcházející profesní zaměření a odborné znalosti, zvolen předsedou.

Na svých stránkách Vás budu samozřejmě pravidelně informovat o činnosti tohoto podvýboru

 

Politika

Poslanecká sněmovna

V rámci 6. a 7. schůze Poslanecké sněmovny se projednala celá řada návrhů zákonů, smluv a pozměňovacích návrhů k jednotlivým zákonům.  Zákony byly projednávány v rámci legislativního procesu v prvním čtení s přikázáním do jednotlivých garančních výborů k dalšímu projednání, v druhém čtení a následně byly projednány i zákony v posledním tzv. třetím čtení, kde jsou zákony finálně schvalovány.

Z důvodu blokací jednání schůze Sněmovny stranami Demokratického bloku se v rámci 7. schůze Poslanecké sněmovny nepodařilo všechny zákony projednat a schválit, takže 7. schůze pokračovala i v tzv. variabilním týdnu od 19. 3- 25. 3. v rámci kterého se program 7. schůze Poslanecké sněmovny dokončil.

Rád bych se zde pozastavil u některých zákonů, které se projednávaly ve třetím čtení

Zákon o EET týkající se náběhu a pravidel pro 3. a 4. vlnu navržený ministerstvem financí nám bohužel jen o několik hlasů neprošel. Paní ministryně financí Schillerová připravuje další návrh, který určitě prosadíme, protože se jedná o nosný bod našeho volebního programu.

Daňový řád EU – DAC 5  -  tento zákon vyvolal celou řadu emocí jak při projednávání v rámci jednotlivých čtení v PS, tak i při diskuzích v garančních výborech.

Jedná se o implementaci směrnice EU do zákonné legislativy ČR. Největší diskuze v rámci schvalovacího procesu tohoto zákona   byla k pozměňovacímu návrhu poslance Pirátské strany Jakuba Michálka, který by mohl vést k prolomení mlčenlivosti advokátů a notářů, což bylo právě ze strany notářské a advokátní komory nejvíce kritizováno.  Při eventuálním schválení navržené podoby zákona byla opozice připravena podat stížnost u Ústavního soudu.

Po dlouhých debatách a diskuzích byla schválena varianta DAC5 navržená ústavně-právním výborem, která neobsahovala pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka, naplnila ale implementační povinnost EU a byla v této podobě akceptována i ze strany ministerstva financí.

Musím se pozastavit ještě u jednoho zákona a to u zákona o střetu zájmů č.159/2006 a jeho novele č.14/2017, která nabyla účinnost k 1. 9. 2017, a ke kterému je nyní podávána celá řada pozměňovacích návrhů zejména ze strany poslanců KDU-ČSL a STAN

Novelizace tohoto zákona je veřejnosti známa spíše jako „lex Babiš“, a ve své podstatě znamená podání kompletního majetkového přiznání, často označovaného jako „majetkový striptýz“ do registru oznámení jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti a to všemi veřejnými funkcionáři ke dni jejich zvolení do funkce. Nahlížení do registru oznámení je možné prostřednictvím veřejné datové sítě, je bezplatné a může do něj nahlížet každý občan ČR v rozsahu stanoveném tímto zákonem.    

V loňském roce v Poslanecké sněmovně pro tuto novelu zákona hlasovali poslanci všech politických stran s výjimkou poslanců Hnutí ANO, kteří novelu zákona o střetu zájmu nechválili. 

Novela zákona samozřejmě okamžitě vyvolala velký odpor u veřejných funkcionářů zejména na komunální úrovni – uvolnění zastupitelé, neuvolnění starostové, místostarostové a radní. Důsledky schválení této novely se stávají palčivými zejména nyní před blížícími se komunálními volbami. Spousta starostů, místostarostů, radních a zastupitelů zejména v malých obcích a městech nechce kandidovat, neboť dostupnost informací o jejich majetkových poměrech může často  vyústit do osobních a sousedských rovin a může vést k zášti, vyloučena nejsou ani anonymní udání.

Je nyní velmi zajímavé sledovat, jak zejména zástupci STAN a KDU-ČSL, ti kteří tuto novelu v roce 2017 schválili, se v rámci svých pozměňovacích návrhů zaštiťují  možnými problémy při sestavování kandidátek do komunálních voleb.

Ptám se tedy. Kde byli při schvalování dané novely? Určitě museli velmi dobře vědět, do jaké hloubky novela zákona o střetu zájmů jde, a přesto ji schválili. Kdyby takto uvažovali, nemusela by Poslanecká sněmovna znovu plýtvat časem a penězi daňových poplatníků nad změnou zákona, který není v platnosti ani půl roku.

Je více než zřejmé, že tento zákon nebyl schválen v obecném zájmu, nýbrž účelově pro jednotlivost a proti jednotlivci.

JS

Politika

Pozměňovací návrh

Podaná ruka poškozeným trestnou činností

Tento týden jsem na jednání ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny prosadil pozměňovací návrh, který má za cíl zlepšit uspokojení majetkových nároků osob poškozených trestným činem. Podařilo se mi tak ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti napravit nežádoucí stav, kdy se od ledna 2018 začaly vyplácet majetkové trestní sankce jen těm poškozeným, jejichž nárok byl zachycen v odsuzujícím rozsudku. V minulém volebním období sněmovny totiž možnost výplaty ze zákona omylem vypadla pro nároky z tzv. trestních příkazů.

Chyba se stala v roce 2016 v důsledku velkého množství pozměňovacích návrhů k původnímu  zákonu o použití peněžních prostředků (zákon č. 59/2017 Sb.). Před vydáním tohoto zákona mohli poškození svůj majetkový nárok z trestního řízení vymáhat pouze exekučně v civilním řízení. Od ledna 2018 se peněžní prostředky získané výkonem majetkové sankce a zpeněžením věcí propadlých nebo zabraných  neodvedou do státního rozpočtu, ale na zvláštní účet ministerstva spravedlnosti. Z něj pak na žádost ministerstvo uspokojuje nároky poškozených, a to vždy zcela nebo zčásti podle výše peněžních prostředků získaných z majetkových trestních sankcí uložených v daném konkrétním trestním řízení. Nechtěně však  došlo k zúžení rozsahu působnosti tohoto zákona tak, že se podle něj nepostupuje v případě majetkových trestních sankcí uložených trestním příkazem.

Smyslem mého pozměňovacího návrhu je narovnání postavení a možností všech poškozených, bez ohledu na to, zda v jejich konkrétním případě bylo rozhodnuto rozsudkem nebo trestním příkazem. Chci prosadit, aby bylo možné uspokojovat i majetkové nároky poškozených tam, kde bylo rozhodnuto trestním příkazem. Vždyť majetkové trestní sankce jsou právě trestními příkazy ukládány až v 70 % všech případů. Statistika říká, že například v roce 2016 bylo uloženo celkem 5 193 peněžitých trestů, z toho trestním příkazem 3 686, tedy skoro 71 %. Je třeba dodat, že můj pozměňovací návrh nepřináší žádné významné nové finanční dopady nad rámec těch, které byly v minulých letech dohodnuty při přípravě vládního návrhu zákona č. 59/2017 Sb. a se kterými se kalkulovalo při přípravě státního rozpočtu na rok 2018.

Podle zkušeností se v České republice jako nejpalčivější jeví být potřeba zlepšit uspokojování konkrétních majetkových nároků poškozených. Vedle výše uvedeného zákona byl k obecné podpoře a pomoci obětem trestné činnosti již přijat zákon o obětech trestné činnosti. Využití výnosů z majetkových trestních sankcí je proto nyní zacíleno na konkrétní majetkové nároky konkrétních osob poškozených trestným činem. Věřím, že můj pozměňovací návrh přijatý ústavně právním výborem najde podporu i na plénu sněmovny a že bude podanou rukou tisícům každoročně trestnou činností poškozených osob.