Blog

Jednání Sněmovny pokračovalo svou 13. schůzí od 22.5.20108.  K projednání jak v prvním a druhém čtení, ale i ke schválení ve 3. čtení byla celá řada zákonů a jejich novel.

Mezi nejdůležitější patřily i zákony vrácené Senátem – Novela zákona daňový řád EU, který byl však potřebnou většinou 101 hlasů znovu schválen.  Velmi široká diskuze v rámci druhého čtení byla vedena o novele zákona o obcích, novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která by měl napomoci urychlení výstavby důležitých staveb a dálnic v rámci schvalovacích procesů.  Dalším z  projednávaných zákonů byla i  novela zákona o důchodovém pojištění.

Důležitým zákonem, který byl propuštěn do druhého čtení i přes značné protesty opozičních stran byla novela zákona o státní službě. Doufejme, že tato novela bude finálně schválena a bude odblokována nedotknutelnost státních úředníků a dojde tím k omezení jejich pravomocí, protože v mnoha případech to byli oni,  a ne ministři, kteří rozhodovali o zásadních záležitostech, které měly dopad na chod ministerstva a celého resortu.

Rovněž velká gratulace našemu ministru Richardu Brabcovi, kterému byla ve 3.čtení schválena novela zákona o ochraně ovzduší. 

Nemohu si  neodpustit poznámku směrem k opozici, která z důvodu nezařazení bodu schůze týkajícího se „novičoku“  hlasovala pro neodsouhlasení programu schůze, což by de facto vedlo k přerušení a posunutí jednání schůze. Opoziční poslanci tedy vlastně odsouhlasili že nebudou chodit do práce.

Na základě nezařazení tohoto bodu byla opozicí na stejné téma svolána mimořádná 14.schůze Sněmovny na 31.5.2018. Protože tento bod, k němuž bylo vydáno oficiální stanovisko vlády a zahraničního výboru, lze chápat pouze jako útok  „Demokratického bloku“  a Pirátské strany na prezidenta ČR. Z tohoto důvodu přítomní poslanci hnutí ANO nepřihlášením se registračními kartami snížili kvórum potřebné pro schválení schůze. Pikantní na tom však je to, že kdyby přišlo do práce 19 chybějících poslanců těch stran, které tuto schůzi vyvolaly, tak by hlasovací kvórum pro schválení této mimořádné schůze bylo dostačující. Jasně lze vidět, jak byl tento bod pro opoziční strany „důležitý“

Dalším kontroverzním zákonem, který se řešil na 13.schůzi PS byl zákon o návykových látkách tzv.  antitabák z pera poslance Marka Bendy. Jedná se o návrh zákona, který by zmírnil stávající zákon o úplném zákazu kouření zejména v restauracích. Zákon po dlouhých a odborných debatách obou táborů nebyl většinou PS přijat. I když jsem i já tento návrh zákon o zmírnění zákazu kouření podepsal, tak jsem hlasoval proti.

Můj názor k tomuto zákonu je stále konzistentní ve smyslu návrhu na zmírnění tohoto zákona. Na PK klubu Hnutí ANO však proběhlo hlasování o závazném hlasování pro neschválení tohoto zákona. Většina členů klubu byla pro závazné hlasování a neschválení, takže jsem ve Sněmovně hlasoval ve smyslu výsledku hlasování PK ANO.

V rámci 6. a 7. schůze Poslanecké sněmovny se projednala celá řada návrhů zákonů, smluv a pozměňovacích návrhů k jednotlivým zákonům.  Zákony byly projednávány v rámci legislativního procesu v prvním čtení s přikázáním do jednotlivých garančních výborů k dalšímu projednání, v druhém čtení a následně byly projednány i zákony v posledním tzv. třetím čtení, kde jsou zákony finálně schvalovány.

Z důvodu blokací jednání schůze Sněmovny stranami Demokratického bloku se v rámci 7. schůze Poslanecké sněmovny nepodařilo všechny zákony projednat a schválit, takže 7. schůze pokračovala i v tzv. variabilním týdnu od 19. 3- 25. 3. v rámci kterého se program 7. schůze Poslanecké sněmovny dokončil.

Rád bych se zde pozastavil u některých zákonů, které se projednávaly ve třetím čtení

Zákon o EET týkající se náběhu a pravidel pro 3. a 4. vlnu navržený ministerstvem financí nám bohužel jen o několik hlasů neprošel. Paní ministryně financí Schillerová připravuje další návrh, který určitě prosadíme, protože se jedná o nosný bod našeho volebního programu.

Daňový řád EU – DAC 5  -  tento zákon vyvolal celou řadu emocí jak při projednávání v rámci jednotlivých čtení v PS, tak i při diskuzích v garančních výborech.

Jedná se o implementaci směrnice EU do zákonné legislativy ČR. Největší diskuze v rámci schvalovacího procesu tohoto zákona   byla k pozměňovacímu návrhu poslance Pirátské strany Jakuba Michálka, který by mohl vést k prolomení mlčenlivosti advokátů a notářů, což bylo právě ze strany notářské a advokátní komory nejvíce kritizováno.  Při eventuálním schválení navržené podoby zákona byla opozice připravena podat stížnost u Ústavního soudu.

Po dlouhých debatách a diskuzích byla schválena varianta DAC5 navržená ústavně-právním výborem, která neobsahovala pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka, naplnila ale implementační povinnost EU a byla v této podobě akceptována i ze strany ministerstva financí.

Musím se pozastavit ještě u jednoho zákona a to u zákona o střetu zájmů č.159/2006 a jeho novele č.14/2017, která nabyla účinnost k 1. 9. 2017, a ke kterému je nyní podávána celá řada pozměňovacích návrhů zejména ze strany poslanců KDU-ČSL a STAN

Novelizace tohoto zákona je veřejnosti známa spíše jako „lex Babiš“, a ve své podstatě znamená podání kompletního majetkového přiznání, často označovaného jako „majetkový striptýz“ do registru oznámení jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti a to všemi veřejnými funkcionáři ke dni jejich zvolení do funkce. Nahlížení do registru oznámení je možné prostřednictvím veřejné datové sítě, je bezplatné a může do něj nahlížet každý občan ČR v rozsahu stanoveném tímto zákonem.    

V loňském roce v Poslanecké sněmovně pro tuto novelu zákona hlasovali poslanci všech politických stran s výjimkou poslanců Hnutí ANO, kteří novelu zákona o střetu zájmu nechválili. 

Novela zákona samozřejmě okamžitě vyvolala velký odpor u veřejných funkcionářů zejména na komunální úrovni – uvolnění zastupitelé, neuvolnění starostové, místostarostové a radní. Důsledky schválení této novely se stávají palčivými zejména nyní před blížícími se komunálními volbami. Spousta starostů, místostarostů, radních a zastupitelů zejména v malých obcích a městech nechce kandidovat, neboť dostupnost informací o jejich majetkových poměrech může často  vyústit do osobních a sousedských rovin a může vést k zášti, vyloučena nejsou ani anonymní udání.

Je nyní velmi zajímavé sledovat, jak zejména zástupci STAN a KDU-ČSL, ti kteří tuto novelu v roce 2017 schválili, se v rámci svých pozměňovacích návrhů zaštiťují  možnými problémy při sestavování kandidátek do komunálních voleb.

Ptám se tedy. Kde byli při schvalování dané novely? Určitě museli velmi dobře vědět, do jaké hloubky novela zákona o střetu zájmů jde, a přesto ji schválili. Kdyby takto uvažovali, nemusela by Poslanecká sněmovna znovu plýtvat časem a penězi daňových poplatníků nad změnou zákona, který není v platnosti ani půl roku.

Je více než zřejmé, že tento zákon nebyl schválen v obecném zájmu, nýbrž účelově pro jednotlivost a proti jednotlivci.

JS

Tento týden jsem na jednání ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny prosadil pozměňovací návrh, který má za cíl zlepšit uspokojení majetkových nároků osob poškozených trestným činem. Podařilo se mi tak ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti napravit nežádoucí stav, kdy se od ledna 2018 začaly vyplácet majetkové trestní sankce jen těm poškozeným, jejichž nárok byl zachycen v odsuzujícím rozsudku. V minulém volebním období sněmovny totiž možnost výplaty ze zákona omylem vypadla pro nároky z tzv. trestních příkazů.

Chyba se stala v roce 2016 v důsledku velkého množství pozměňovacích návrhů k původnímu  zákonu o použití peněžních prostředků (zákon č. 59/2017 Sb.). Před vydáním tohoto zákona mohli poškození svůj majetkový nárok z trestního řízení vymáhat pouze exekučně v civilním řízení. Od ledna 2018 se peněžní prostředky získané výkonem majetkové sankce a zpeněžením věcí propadlých nebo zabraných  neodvedou do státního rozpočtu, ale na zvláštní účet ministerstva spravedlnosti. Z něj pak na žádost ministerstvo uspokojuje nároky poškozených, a to vždy zcela nebo zčásti podle výše peněžních prostředků získaných z majetkových trestních sankcí uložených v daném konkrétním trestním řízení. Nechtěně však  došlo k zúžení rozsahu působnosti tohoto zákona tak, že se podle něj nepostupuje v případě majetkových trestních sankcí uložených trestním příkazem.

Smyslem mého pozměňovacího návrhu je narovnání postavení a možností všech poškozených, bez ohledu na to, zda v jejich konkrétním případě bylo rozhodnuto rozsudkem nebo trestním příkazem. Chci prosadit, aby bylo možné uspokojovat i majetkové nároky poškozených tam, kde bylo rozhodnuto trestním příkazem. Vždyť majetkové trestní sankce jsou právě trestními příkazy ukládány až v 70 % všech případů. Statistika říká, že například v roce 2016 bylo uloženo celkem 5 193 peněžitých trestů, z toho trestním příkazem 3 686, tedy skoro 71 %. Je třeba dodat, že můj pozměňovací návrh nepřináší žádné významné nové finanční dopady nad rámec těch, které byly v minulých letech dohodnuty při přípravě vládního návrhu zákona č. 59/2017 Sb. a se kterými se kalkulovalo při přípravě státního rozpočtu na rok 2018.

Podle zkušeností se v České republice jako nejpalčivější jeví být potřeba zlepšit uspokojování konkrétních majetkových nároků poškozených. Vedle výše uvedeného zákona byl k obecné podpoře a pomoci obětem trestné činnosti již přijat zákon o obětech trestné činnosti. Využití výnosů z majetkových trestních sankcí je proto nyní zacíleno na konkrétní majetkové nároky konkrétních osob poškozených trestným činem. Věřím, že můj pozměňovací návrh přijatý ústavně právním výborem najde podporu i na plénu sněmovny a že bude podanou rukou tisícům každoročně trestnou činností poškozených osob.

Ústavně-právní výbor se řadí mezi nejdůležitější výbory zřizované Poslaneckou sněmovnou. Projednává zákony k nímž má zákonodárnou iniciativu za vládu, Ministerstvo spravedlnosti. Nejvýznamnější zákonodárnou oblastí je projednávání ústavních zákonů. Dále se výbor zabývá revizemi občanského práva, trestního práva hmotného i procesního.  Další oblastí jsou úpravy obchodního práva a institucionálního zajištění soudnictví a veřejné žaloby a zákony týkající se exekucí. V rámci rozpočtové činnosti projednává návrhy rozpočtu a státního závěrečného účtu kapitol Ministerstva spravedlnosti, Ústavního soudu a Ústavu pro studium totalitních režimů. Práce v ústavně-právním výboru je velmi různorodá a náročná, neboť cca. 70% zákonů, nebo pozměňovacích návrhů je delegována k projednání v ÚPV.

Jen pro informaci, na ÚPV, který se bude konat 28.3. bude nutno projednat asi 10 různých návrhů zákonů buď od poslanců, nebo vlády ČR. Mezi nejzajímavější bude určitě patřit projednávání zákona, kterým se se mění zákon o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi – zdanění církevních restitucí a dále změna zákona o Kanceláři prezidenta republiky.

Na tomto zasedání ÚPV budu i já předkládat svůj pozměňovací návrh k zákonu č.59/2017 Sb. Můj pozměňovací návrh má za cíl zlepšit uspokojení majetkových nároků osob poškozených trestným činem. Smyslem mého pozměňovacího návrhu je to, aby bylo možno uspokojovat i majetkové návrhy poškozených tam, kde bylo rozhodnuto „pouhým trestním“ příkazem, k čemuž v dnešní době dochází cca. v 70% případů.

Určitě Vás budu informovat, jak dopadl můj pozměňovací návrh, protože jeho schválení by znamenalo velkou pomoc obětem trestních činů s majetkovou újmou, kde došlo k rozhodnutí trestním příkazem.

Jestli se chcete dozvědět o práci v zahraničním výboru klikněte zde. 

Dne 8. 3. 2018 jsem se zúčastnil společného zasedání obou komor Parlamentu ČR konané u příležitosti inaugurace prezidenta ČR  Miloše Zemana.

Vznešená atmosféra v opravdu nádherných prostorách Vladislavského a po té Španělského sálu byla bohužel narušena předem připraveným předčasným odchodem paní poslankyně Němcové z ODS a následně dalšími poslanci a senátory TOP 09 v průběhu inauguračního projevu prezidenta ČR.

Co k tomu říci? Když opomenu skutečnost, že odešli v „pracovní době“ tak mne zaráží zejména to, že tito poslanci tzv. Demokratického bloku, kteří se neustále ohánějí demokracií, nejsou schopni demokraticky vyslechnout inaugurační projev hlavy státu, byť se s jeho obsahem jakkoliv neztotožňují.   

Já osobně to vůbec za projev odvahy nepovažuji. Naopak, za mne je to projev neslušnosti a neúcty k vlastnímu státu.

Nedávno se tématem diskuze v Poslanecké sněmovně stala opět elektronická evidence tržeb. Projednával se totiž návrh skupiny poslanců na zrušení zákona o EET. Své názory v diskuzi navrhovatelé opírali o citace z odlišného stanoviska skupiny ústavních soudců k nálezu Ústavního soudu ve věci návrhu na zrušení zákona o EET. Toto disentní stanovisko vyvolalo již řadu emocí, pojďme se však podívat na fakta obsažená v nálezu Ústavního soudu.

Podstatou disentního názoru pěti soudců je především to, že s ním většina soudců Ústavního soudu nesouhlasí. Proto plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že zákon o elektronické evidenci tržeb není protiústavní. V odůvodnění nálezu byl dále konstatován zcela legitimní zájem na efektivním výběru daní a narovnání konkurenčního prostředí.

Ústavní soud vyhověl navrhovatelům jen částečně. Není bez zajímavosti, že návrh na zrušení zákona jako celku se opíral o namítané procesní chyby v legislativním procesu, nikoli o věcnou podstatu zákona. Tu stěžovatelé nenapadali. V procesu přijímání zákona o evidenci tržeb sice skutečně dle soudu došlo k procedurálnímu pochybení, to však nedostáhlo intenzity protiústavnosti.

Došlo ke zrušení pouze několika dílčích ustanovení napadeného zákona o EET. Zejména byla zapovězena evidence tržeb plynoucí z bezhotovostních převodů, neboť ty jsou pro stát dohledatelné i jiným způsobem.

Jako nedostatečně šetrnou k ochraně osobních údajů shledal Ústavní soud povinnost uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka, které v případě, že jde o fyzickou osobu, obsahuje jeho rodné číslo.

Některá zmocňovací ustanovení byla zrušena, což v praxi bude znamenat, že nyní na půdě sněmovny budeme muset zákonem znovu upravit, které tržby lze evidovat ve zjednodušeném režimu a které tržby vyloučit úplně.

Posledním bodem nálezu je zrušení náběhu zbývajících etap EET. Nejedná se však o zrušení dalších etap, jak je často mylně veřejností vnímáno, ale spíše o jejich odsunutí v čase. Do procesu opět vstoupí sněmovna a svou většinou zváží, jaký další postup pro dvě předpokládané fáze zavádění EET zvolí.

Zákon o EET již navíc stihl prokázat pozitivní dopady na výběr daně. V loňském roce se vybralo dodatečných 5 mld. Kč. A firmy, resp. restaurace a hospody se po zavedení EET nezavírají, naopak počet registrovaných firem v  oboru pohostinství dále stoupá. Pokud jejich počet něco negativně ovlivňuje, pak je to zákaz kouření. 

foto: Česká televize