Politika

Ohlédnutí za 23. schůzí

Dne 23.11. se uskutečnila 23.schůze Poslanecké sněmovny, kterou svolaly opoziční strany tzv. "demokratického bloku" a jejímž jediným bodem bylo vyjádření nedůvěry stávající vládě ČR. Výsledky hlasování, jakož i samotný průběh schůze si můžete najít ve výše uvedeném odkazu.
Pár osobních poznámek:
I když opozici muselo být od počátku jasné jak toto hlasování dopadne s tím že nemají potřebný počet 101 hlasů, přece jen toto "divadýlko pro kamery a tisk" svolali tak, aby mohli prezentovat své místy až nechutné a nemístné útoky vůči premiérovi a celé vládě.
Takže místo smysluplné práce na zákonech pro občany ČR opět pouze populistické divadlo ze strany "demobloku", který takto činí  v podstatě od začátku fungování nově zvolené sněmovny.  Činí tak záměrně, protože  politici těchto tradičních stran se spoléhají na to, že občané zapomněli na jejich  prohřešky a kauzy z doby, kdy byly tyto strany u moci. Já si osobně myslím, že voliči nezapomněli o čemž svědčí i v posledních průzkumech zveřejněné výsledky hnutí ANO při případných nových volbách do PS ČR.
zdroj fotografie: psp.cz
Politika

Listopadový výborový týden

Týden od 19.11..23.11. byl výborový týden a nesl se v duch projednávání jednotlivých kapitol  návrhu Státního rozpočtu ČR pro rok 2019 v rámci příslušných odborných výborů a podvýborů.
Dne 22.11. jsem se zúčastnil jednání finančního podvýboru ÚPV jehož úkolem bylo projednat a doporučit ke schválení ÚPV jednotlivé kapitoly návrhu Státního rozpočtu  týkající se rozpočtu Ministerstva spravedlnosti a to kapitol - Ústavní soud, Ústav pro studium totalitních režimů, a Ministerstvo spravedlnosti. Své návrhy předkládali a obhajovali zástupci výše uvedených resortů. Návrhy byly podrobně projednány a doporučeny ke schválení Ústavně právnímu výboru, který je na své návazné 30. schůzi schválil a doporučil ke schválení Parlamentu ČR v rámci celkového projednávání návrhu Státního rozpočtu pro rok 2019
22.11. se také konala 21.schůže Zahraničního výboru, která měla rovněž na programu projednání a schválení návrhu Státního rozpočtu pro rok 2019 a to konkrétně kapitoly 306 - Ministerstvo zahraničních věcí.   Návrh byl podrobně projednán a byl doporučen ke schválení Parlamentem ČR v rámci projednávání návrhu Státního rozpočtu ČR pro rok 2019. Dále byly projednány  a schváleny dva vládní návrhy týkající se vyslovení souhlasu s ratifikací Dohod mezi Českou republikou a Polskou republikou a dále mezi  Českou republikou a Lotyšskou republikou o změně a ukončení platnosti těchto dohod. Na závěr této schůze ZAV nám byl představen nově designovaný vedoucí ZÚ v Bagdádu, který nás seznámil se svou koncepcí pro práci na na tomto ZÚ.
Ve stejný den se konala  rovněž 4. schůze podvýboru zahraničního výboru pro vnější ekonomické vztahy jehož jsem předsedou. Na této schůzi nám byla představena prezentace stávajícího stavu a činnosti agentury CzechInvest, kterou vedl p. ředitel Odboru zahraničního zastoupení agentury CzechInvest
p. Ing. Martin Partl, Ph.D.
Všichni zúčastnění jednomyslně konstatovali, že tato prezentace byla na velmi vysoké úrovni a poskytla všechny požadované informace.
Politika

Variabilní týden

Ve variabilním týdnu byla ukončena 20.schůze a 21. schůze PS Parlamentu ČR a dále mimořádná 22. schůze PS.
Na výše uvedených odkazech můžete  najít vše, co se v rámci daných schůzí projednávalo.
V rámci 20.schůze PS Parlamentu ČR jsem zpravodajoval Sněmovní tisk 217 týkající se korespondenčních voleb.
Mou zpravodajskou řeč si můžete přečíst na následujícím odkazu:
Pokud budete mít k této problematice dotaz, můžete mne kontaktovat prostřednictvím mých webových stránek.
Jaký schválený pořad byl naleznete zde:
Politika

Fiskální pakt

V návaznosti na schválení zákona o fiskálním paktu jsem obdržel od řady občanů dotaz, co je to ten fiskální pakt a co představuje pro ČR.

Fiskální pakt, oficiálně Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové politice byl poprvé oficiálně zveřejněn na evropském summitu 30.1.2012 a vešel v platnost 1. 1. 2013

K dnešnímu dni ho přijalo 26 členských zemí EU včetně ČR, mimo Chorvatska a z důvodu brexitu Velké Británie.

Fiskální pakt navazuje na předcházející Pakt stability a růstu avšak stanovuje přísnější pravidla pro rozpočtové deficity a celkového zadlužen jednotlivých zemí eurozóny. Přijetím fiskálního paktu se vlády zavazují, že státní rozpočet jejich zemí bude vyrovnaný nebo v přebytku. Maximální výše  tolerovaného strukturálního deficitu je 0,5% HDP /hrubý domácí produkt/ a pro státy s dluhem nižším než 60% HDP je tolerován deficit až do výše 1% HDP

Zaznívají obavy, že přijetí fiskálního paktu je vstupenkou do eurozóny. Není tomu tak z následujících důvodů:

-fiskální pakt není smlouva s Evropskou  unií. Jedná se o mezivládní dohodu, jejímiž stranami jsou vybrané země EU. EU jako celek smluvní stranou není. Fiskální pakt proto neposiluje pravomoci EU a Evropské komise vůči ČR

-země, které neplatí eurem mají možnost se k této smlouvě připojit aniž by byly vázány povinností vyrovnaných rozpočtů, které jsou obsaženy v hlavě III a IV této smlouvy. Jinými slovy pravidla smlouvy jsou závazná pouze pro země eurozóny /ČR není/. Ostatní signatáři, což je nyní i ČR je budou povinni dodržovat až po zavedení eura.

-premiér ČR p. Andrej Babiš se několikrát zcela jasně vyjádřil, že v současné době není doba a nemáme zájem na přijetí eura a vstupu do eurozóny

Fiskální pakt je však nutno chápat i v politické rovině, protože tento pakt zavádí tzv. eurosummity – setkání hlav států a vlád zemí eurozóny s předsedy Evropské komise a Evropské centrální banky.

Představitelé zemí, které tuto smlouvu ratifikovaly, ale zatím nepřijaly euro se rovněž mohou těchto summitů zúčastňovat, avšak bez  hlasovacího práva, nicméně přijetí fiskálního paktu nám tedy dává možnost „být u toho“,  být blíže zemím platících eurem.

Fiskální pakt by měl zlepšit komunikací jednotlivých zemí, slaďovat domácí  reformy a ve vztahu k makroekonomické politice stabilizovat veřejné finance.

Jak jsem již uvedl přijetí fiskálního paktu není automatickou vstupenkou do eurozóny a přijetí eura což je ale samostatná kapitola.

Osobní

100 let

V uplynulých víkendových dnech jsme si připomenuli  další významné výročí,  den vzniku samostatného Československa, který připadl na neděli 28.října.Připomněli jsme si den, kdy se do čela  nové mladé republiky postavil  jeden z největších demokratů, celostátně uznávaný státník Tomáš Garrigue Masaryk. Byly to časy, na které můžeme být právem hrdi a z kterých bychom se měli inspirovat i v dnešní době.  Bohužel v dnešní době je mezi námi čím dál více lidí, kteří neustále argumentují demokracií a přitom odmítají ctít její  základní principy. 

U příležitosti oslav tohoto významného jubilea proběhla celá řada doprovodných akcí, která vyvrcholila na Pražském hradě předáváním státních vyznamenání prezidentem České republiky  Milošem Zemanem.

Bylo mi ctí, že jsem měl možnost  se tohoto významného aktu osobně zúčastnit.

Chtěl bych tímto jak naší republice a tak i republice slovenských sousedů popřát další řadu úspěšných let  plných svobody a prosperity.
 
JS
 
Politika

20. schůze Sněmovny

V týdnu od 22.10-26.10. proběhla 20. schůze Sněmovny, která bude následně  pokračovat v úterý 30.10.2018
Co zajímavého se odehrálo a bude odehrávat v rámci pokračujícího programu 20. schůze najdete zde:
 
Sněmovna v předvečer Státního svátku, v pátek 26. října, schválila deklaraci ke 100. výročí založení Československé republiky

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky u příležitosti 100. výročí založení Československé republiky 

  • Hlásí se k odkazu 28. října 1918 a oceňuje úspěšné úsilí představitelů naší země vedoucí k založení samostatné Československé republiky. 
  • Považuje demokratický charakter státu, na jehož základě byla první republika postavena, za základní pilíř moderní České republiky. 
  • Navrhuje, aby toto výročí posloužilo k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa.

Sněmovna ve středu 24. října schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Jeho projednávání bylo zahájeno vystoupením prezidenta republiky Miloše Zemana. Přepis projevu prezidenta republiky najdete zde:

Schválené základní údaje zákona o státním rozpočtu na rok 2019:  příjmy - 1465,3 mld. Kč, výdaje - 1505,3 mld. Kč, deficit je plánován ve výši 40 mld. Kč, což prezentuje 0,7 % HDP. Detaily jsou ve sněmovním tisku 287

Přepis celé debaty o státním rozpočtu v 1. čtení najdete na sněmovních internetových stránkách zde

Schválený pořad 20. schůze najdete zde.

Sněmovna v úterý 23. října minutou ticha uctila památku rotného Tomáše Procházky, který padl v pondělí v Afghánistánu. 

Potom už byla na řadě legislativa. Policistům se pravděpodobně vrátí právo řešit méně závažné přestupky pouze domluvou bez nutnosti je zaznamenávat. Sněmovna v úterý 23. října zrychleně už v prvním čtení schválila návrh poslanců Zdeňka Ondráčka, Jana Richtera, Jana Birke a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 173/2018 Sb., a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 274/, který domluvu ze zákona opět umožní. Předkladatelé si od změny slibují zejména snížení administrativy. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu. "Domluva bude využívána zejména v případech, kdy míra společenské škodlivosti daného činu je natolik nízká, že uložení pokuty by bylo s ohledem na závažnost přestupku a osobu pachatele nepřiměřené," uvádí k novele důvodová zpráva.

(zdroj: psp.cz)

 Na vaše konkrétní dotazy rád zodpovím

JS

 

Politika

Poslanecká sněmovna 3. a 4. 10.

Ve 40. týdnu zasedala Poslanecká sněmovna především v úterý 2. 10. a ve středu 3. 10.. Jednalo se například o čínském léčitelství nebo o hlasování Evropského parlamentu  o Maďarsku. Více se dočtete níže. 

Sněmovna se ve středu 3. října shodla na tom, že čínské léčitelství by nemělo být vyučováno na českých vysokých školách. „Schválení této senátní novely zákona (o nelékařských zdravotnických povoláních (sněmovní tisk 105) neznamená, že tradiční čínská medicína bude na území ČR zakázána. Toto se týká vzdělávání,” doplnil v debatě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ministerstvo by nově mělo připravit tzv. zákon o léčitelství, který by nastavil podmínky pro alternativní druhy medicíny, jako je čínská medicína, urinotearpie nebo akupunktura. Česká lékařská společnost JEP, Česká lékařská komora i všichni děkani lékařských fakult jednomyslně konstatovali, že považují tradiční čínskou medicínu za pouhé léčitelství, a trvají na stanovisku, že léčitelství, ať již vychází z jakýchkoliv tradic, není zdravotnickým povoláním.

Sněmovna také schválila novou úpravu úhrad zdravotnických prostředků. Bez této novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (sněmovní tisk 199) by lidé za spoluúčast při pořizování pomůcek ročně vydali zhruba o miliardu korun navíc. V rámci novely bylo schválena mimo jiné i zavedení roční hranice 500 korun na doplatky za léky i pro invalidní důchodce a osoby s invaliditou III. stupně. Nyní tento limit platí pro seniory starší 70 let. Opatření by mělo začít platit od roku 2020.

úterý 2. října Sněmovna svým usnesením označila za "chybné a nešťastné" hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem kvůli údajnému vážnému ohrožení unijních hodnot. Návrh poslance ODS Jana Skopečka v přesném znění:  "Poslanecká sněmovna považuje za chybné a nešťastné hlasování Evropského parlamentu proti suverénnímu státu Maďarsko, ve smyslu aktivace článku 7 Lisabonské smlouvy. Tento postup jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie," poslankyně a poslanci většinou 97 hlasů přijali spolu s dalšími usneseními na závěr debaty o víceletém finančním rámci Evropské unie na léta 2021 až 2027. V nich Sněmovna odmítá zavádění nových zdrojů financování dlouhodobého rozpočtu EU a současně doporučuje, aby dodatečné možnosti financování rozpočtu Evropské unie byly hledány v rámci stávajícího nastavení prostřednictvím úspor v provozu a optimalizace rozpočtů institucí Evropské unie.

 Začátek jednání v pátek 21. září patřil senátnímu návrhu na novelu zákona o sociálních službách a poté program pokračoval dalšími body podle schváleného pořadu 19. schůze.

Ve středu 19.9. dopoledne byla schválena novela trestního zákoníku (tisk 79) a novela zákona o ochranných známkách (tisk 168).

Sněmovna pak tentýž den večer po více než pětihodinové přijala usnesení k informaci vlády o postoji České republiky ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících:

Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí informaci ministra vnitra a ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka o postoji ČR ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících;

II. žádá vládu, aby do 15. 11. 2018 předložila Poslanecké sněmovně stanovisko vlády, se kterým se zástupce ČR zúčastní jednání o přijetí globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci ve dnech 10.  a 11. prosince 2018 v Marrákeši;

III. připomíná potřebu efektivního řešení nelegální migrace, zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémů, které k nelegální migraci vedou.

Čtvrtek byl tradičně hlavně ve znamení interpelací.

Znovu se celá Sněmovna sejde opět 23. 10. 

 

Politika

19. schůze PS Parlamentu ČR

Začíná 19. schůze PS Parlamentu ČR, tak doufáme, že bude smysluplná a konstruktivní

V minulých dvou týdnech proběhla 19. schůze Sněmovny, která bude pokračovat ve variabilním týdnu ve dnech 2. a 3.října. Bohužel jsem opět nucen konstatovat, že i v rámci této schůze se neschválila, nebo neprojednala spousta důležitých zákonů a to zejména kvůli téměř 5 hodinové diskuzi ohledně přijetí syrských "sirotků" a dále kvůli opakujícím se obstrukcím ODS k zákonu o přijetí EET. Tak,  jak jsem doufal v konstruktivnost a smysluplnost této schůze před jejím zahájením, tak musím konstatovat opak.Předvolební PR ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN.
 
Sněmovna pak tentýž den večer po více než pětihodinové přijala usnesení k informaci vlády o postoji České republiky ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících:

Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí informaci ministra vnitra a ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka o postoji ČR ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících;

II. žádá vládu, aby do 15. 11. 2018 předložila Poslanecké sněmovně stanovisko vlády, se kterým se zástupce ČR zúčastní jednání o přijetí globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci ve dnech 10.  a 11. prosince 2018 v Marrákeši;

III. připomíná potřebu efektivního řešení nelegální migrace, zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémů, které k nelegální migraci vedou.

První den druhého týdne schůze - v úterý 18. září - projednávala Sněmovna především zákony, které jsou již ve 2. čtení.V pátek 14. září poslankyně a poslanci schválili vládní návrh zákona, kterým se mění volební zákony a soudní řád správní tak, aby se zajistila profesionalita při plnění úkolů okrskových volebních komisí (sněmovní tisk č. 137). Schválena byla rovněž novela zákona o hmotné nouzi, která se týká vyplácení části příspěvku na živobytí v poukázkách. Plně peněžitá dávka by se měla vrátit lidem v sociálních ústavech, v nemocnicích, lidem s příspěvkem do 500 korun měsíčně, seniorům nad 70 let, lidem s těžkým a nejtěžším zdravotním postižením a invalidům ve třetím stupni. Výhradně v hotovosti by se měly vyplácet také částky na živobytí zvýšené kvůli dietnímu stravování (sněmovní tisk č. 89).V pátek Sněmovna projednala i další nové návrhy zákonů v prvním čtení
První den schůze byla na pořadu především první čtení nově předložených zákonů. Ve středu pak kromě toho i zákony z bloku 3. čtení:
- novela zákona o daních z příjmu, která se týká českých lodníků pracujících v Nizozemsku, kteří musí podle mezistátní smlouvy zdaňovat své příjmy v tuzemsku (sněmovní tisk 80),
 - vládní novela zákona o dluhopisech (sněmovní tisk 93), která má přispět k zatraktivnění hypotečních zástavních listů,
- novela zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR (sněmovní tisk č. 130), díky které dostane vláda možnost využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, což by mělo umožnit financovat plánované zvýšení důchodů.

Čtvrtek byl tradičně hlavně ve znamení interpelací.

Mějte se hezky.

JS

Politika

Zářijové zasedání UPV a ZV

Ústavně- právní výbor

V tomto týdnu se uskutečnila ve dnech 5-6.září 23. schůze ústavně právního výboru.

Na programu schůze byly dne 5.9.  projednávány některé velmi zajímavé návrhy zákonů jako zdanění církevních restitucí, zákon o  evidenci obyvatelstva, zákon o přímé volbě starostů a hejtmanů, zákon o registru smluv  a nakonec návrh insolvenčního zákona, ke kterému se sešlo více než 30 pozměňovacích návrhů poslanců napříč celým spektrem. Opravdu velmi "výživný" návrh zákona.  
Za zmínku stojí rovněž návrh Pirátů na zveřejňování nebo-li registraci a zveřejňování smluv - zde se konkrétně jednalo o ČEZ. No, osobně si nemyslím, že takto strategická firma jako ČEZ by z bezpečnostního hlediska měla zveřejňovat své smlouvy na internetu - zejména z důvodu zachování bezpečnosti státu. Návrh Pirátské strany nebyl ÚPV schválen.
Předmětem rozsáhlé diskuze byl i návrh zákona o zdanění církevních restitucí.  Mým názorem je, že každý příjem se má zdanit.  Bylo zajímavé, že i právní rozbory odborníků a ústavních expertů na tuto problematiku nebyly úplně jednotné.  ÚPV tento návrh schválil i když je zřejmé, že po event. schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou bude návrh zákona předán k dohledání Ústavnímu soudu.
Schůze ÚPV pokračovala dne 6.9., kdy byly projednány návrhy zákonů o státní službě a dále návrh zákona o tlumočnických a soudních překladatelích a návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
Po všeobecné rozpravě bylo projednávání obou zákonů přerušeno do příští schůze ÚPV, neboť řada poslanců avizovala předání dalších pozměňovacích návrhů.
 
Zahraniční výbor
 
Dne 6.9. se uskutečnila schůzka podvýboru pro vnější ekonomické vztahy jehož jsem předsedou.

Hlavním cílem bylo seznámit  členy podvýboru s činností a chodem státních agentur ČR - ekonomická diplomacie. Touto problematikou nás velmi odborně provedl náměstek ministra MZV  p.MartinTlapa, který nám i nastínil vizi a směr,  kterým by se se činnost těchto agentur měla ubírat do budoucnosti
 
Na schůzi podvýboru navázala 17.schůze zahraničního výboru, která měla na programu jeden velmi důležitý bod a to schválení fiskálního paktu.  Opozice zejména ze strany SPD požadovala odročení schválení tohoto bodu až po výsledku nových eurovoleb, které s konají v roce 2019. Dalším argumentem byl strach z uplatňování fiskální politiky při vstupu do eurozóny.
Můj názor se jednoznačně ztotožňuje s  názory odborníku z ministerstev vnitra a MZV, kteří tuto problematiku prezentovali.
1. Nejedná se o symbolický akt, neboť nepodepsání tohoto fiskálního paktu bude mít za následek to, že nebude zváni na summity členských zemí EU a tím pádem nebudeme moci být přítomni u jednání a podílet se na rozhodování v zásadních otázkách chodu EU
2. Tato smlouva je již v podstatě předmětem sekundárního unijního práva.
Fiskální pakt byl ZAV doporučen ke schválení PS PČR
 
Velmi zajímavým bodem bylo uzavřené jednání, na kterém byly podány zástupci MZV a Ministerstva vnitra velmi zajímavé informace týkající se zastavení příjmu žádostí o dlouhodobá a pracovní víza žadatelům z Vietnamu..
Doufejme, že nový vládní návrh zákona o pobytu cizinců v ČR, který bude projednáván na Sněmovně zlepší stávající, ne příliš utěšený stav, který panuje v této oblasti.  
Politika

Přehled ze sněmovny

Poslanecká sněmovna pokračovala svou 15. schůzí, která byla svolána na 14. června a měla navržený bod jednání  -  Připravované omezení podpory bydlení ze strany MPSV

Tuto mimořádnou schůzí svolala opozice, avšak z důvodu, že návrh tohoto zákona ještě neprošel vládní legislativou, kde by doznal určitě změn, nemělo smysl jej projednávat na plénu Sněmovny a program schůze nebyl schválen. Tímto byla 15. schůze PS ukončena.

16. schůze Poslanecké sněmovny proběhla ve dnech 26. června až 10. července

V rámci prvního čtení byla přikázána garančním výborům řada návrhů zákonů. Za zmínku stojí vládní zákon o právu autorském a o právech souvisejících s autorským právem, návrhy zákonů o referendu z dílen poslanců SPD, KSČM a ČSSD,

V rámci 1. čtení však byly i některé návrhy zamítnuty – zákon o výběru osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a ve vlastnické politice státu, který vzešel z dílny Pirátské strany.

Mně osobně se rovněž podařilo jako zpravodaji sněmovny zamítnout v prvním čtení zákon o  volbách  do krajských zastupitelstev z dílny poslanců STAN, který byl charakterizován značnou účelovostí a nesystémovostí.

Ze zákonů, které byly ukončeny v rámci druhého čtení a propuštěny do čtení třetího stojí za zmínku zejména návrhy zákonů o pomoci v hmotné nouzi, senátní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

V rámci třetího čtení byl schválen důležitý zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, který bude následně schvalovat Senát. Dále to byl vládní návrh zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

V rámci třetího čtení byla na chválení připravena řada dalších zákonů, které však nemohly být schváleny z časových důvodu, protože někteří z poslanců nedodržují jednací řád Sněmovny a pletou si třetí čtení s druhým čtením a to za akceptace předsedajícího schůze.

Další schůze Sněmovny byla stanovena na 11. a 12. července, kdy byly na programu interpelace členů vlády a dále nejdůležitější bod – Žádost vlády ČR o vyslovení důvěry (více zde).