
Exportní příležitosti na africkém trhu
V pátek 7. 2 . jsem na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přivítal hosty na konferenci týkající se exportních příležitostí českých firem na afrických trzích, která se konala pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a zahraničního výboru Poslanecké sněmovny ČR. Myšlenka uspořádat tuto konferenci se zrodila na společných zasedáních podvýboru pro vnější ekonomické vztahy Poslanecké sněmovny, jehož jsem předsedou spolu se zástupci agentury Czechtrade a Ministerstva zahraničních věcí.
Jsem rád, že mé pozvání na tuto konferenci přijala řada významných hostů, a že konference byla přínosem k tomu, aby se zúčastnění dozvěděli o aktuálních obchodních a oborových příležitostech, překážkách při vstupu na africké trhy, tipech pro obchodování, zvyklostech a praktických zkušenostech.
Bylo mi ctí, že pozvání vystoupit na konferenci přijali nejpovolanější z povolaných například: Karel Havlíček (místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu i ministr dopravy), Tomáš Píša (zvláštní zmocněnec pro vnější ekonomické vztahy, MZV ČR), Radomil Doležal (generální ředitel CzechTrade), Štěpán Beneš (ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Lagosu), Petr Haramul (ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Johannesburgu), Támer El-Sibai (ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Casablance), Pavel Kalina (ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Káhiře), Libor Novák (obchodní ředitel, ELEKTROTECHNIKA a.s.), Petr Kraselovský (ředitel odboru Fondy EU a kreativní průmysly, CzechTrade)
Ve svém předcházejícím profesním životě jsem působil v oblasti zahraničního obchodu a pro firmu, ve které jsem dlouhodobě pracoval, byl africký trh poměrně dominantní. Měl jsem možnost navštěvovat řadu afrických zemí – Nigérii, Senegal, Maroko, Tunis a další. Musím potvrdit, že zejména počátky budování a následné udržení obchodních vztahů se zákazníky v těchto teritoriích bylo poměrně náročné a složité.
Situace na afrických trzích byla vždy poněkud turbulentní – změny režimů, politické převraty, bezpečnostní rizika, komerční a platební rizika nevytvářela ty optimální podmínky k obchodování.
Dle mého názoru částečně negativní roli sehrála i ta skutečnost, že v minulosti došlo z úsporných důvodů k uzavření, či sloučení některých obchodních zastoupení či afilací. To se v budoucnosti ukázalo ne vždy, a ne všude jako šťastné řešení, neboť došlo k přetrhání dlouhodobě budovaných vazeb zejména v rámci tamních infrastruktur, které jdou pro práci na afrických trzích velmi důležité.
Nicméně, vždy jsem svým někdy skeptickým kolegům tvrdil, že Afrika je jako dítě, Afrika chce trpělivost. Dnes bych to možná ještě rozšířil - Afrika přeje odvážným!
Řada představitelů mezinárodních ekonomických institucí dnes tvrdí, že Afrika bude hnacím kolem celosvětového hospodářského růstu. Její význam nelze v dnešní době podceňovat. Nechci v tuto chvíli uvádět přesná čísla a statistiky, nicméně stačí uvést pár čísel, ze kterých jasně vyplývá, že výroky tohoto typu nelze brát na lehkou váhu:
- HDP celé Afriky je 2,4 bilionu USD
- Afrika, to je 54 zemí s 1, 3 mld. obyvatel – 16% celosvětové populace
- dle dlouhodobého odhadu by v Africe v roce 2040 měl žít dvojnásobek dnešního počtu obyvatel
- dochází tam k prudkému ekonomickému rozvoji, o čemž svědčí skutečnost, že sedm afrických zemí patří v současnosti mezi deset nejrychleji se rozvíjejících ekonomik – Nigérie, Jižní Afrika, Botswana, Ghana, Rovníková Guinea atd.
- není žádným tajemstvím, že velké světové firmy na černém kontinentu masově investují. Africký trh by pro nás měl být velmi důležitý zejména z pohledu strukturálního zaměření exportu, což znamená kromě koncových produktů nebo subdodávek, zaměřit se na dodávky větších investičních celků nebo rozsáhlejších kontraktů „na klíč“
Afrika určitě není ideálním místem k podnikání. Jak ale ukazuje spousta úspěšných případů, které byly prezentovány i na této konferenci, trpělivost, tvrdá práce, důslednost, ale samozřejmě i kus ostražitosti přináší výsledky.
Více fotografií naleznete zde.

